Kriminalita v Česku neroste, podle aktuální zprávy o činnosti státního zastupitelství se ale mění způsoby jejího páchání a přibývá případů s vysokou agresí

Brno 26. června 2026 – Podrobný pohled na vývoj kriminality a trestní i netrestní agendu veřejné žaloby nabízí zpráva o činnosti státního zastupitelství za uplynulý kalendářní rok, kterou na základě poznatků ze všech stupňů soustavy zpracovalo Nejvyšší státní zastupitelství.

Míra registrované kriminality se v posledních letech stabilizovala a nevrátila se ani na úroveň let 2018 a 2019, tedy před výrazným skokovým poklesem v souvislosti s pandemií COVID-19. V roce 2025 bylo zahájeno celkem 186 858 nových trestních věcí, kterými se orgány činné v trestním řízení musely zabývat a v nichž státní zástupci vykonávali dozor nad zachováním zákonnosti trestního řízení.

Ve struktuře kriminality došlo meziročně k mírnému nárůstu násilné trestné činnosti, mravnostní kriminality a rovněž majetkové trestné činnosti vyjma krádeží, u nichž naopak došlo ke snížení míry jejich páchání. Významnou dynamiku lze nicméně nadále sledovat u závadových aktivit v rámci sociálních sítí a dalších platforem umožňujících dálkovou komunikaci. Z plošných poznatků státních zastupitelství byly přitom evidovány nejen přetrvávající způsoby podvodné manipulace směřující k získání finančních prostředků na úkor poškozených uživatelů virtuálního prostředí, ale též v oblastech verbálních a nenávistných trestných činů a nepřímo pak v akcentované oblasti nárůstu násilné trestné činnosti a sebepoškozování mezi dětmi a dospívající populací. 

U kyberkriminality je typický přesun velké části páchaných podvodů do virtuálního prostředí, elektronické nástroje umožňují zasáhnout velké množství poškozených. Množí se případy tzv. legalizačního jednání, kdy se oslovené osoby podílejí často nevědomky prostřednictvím svých bankovních účtů na maskování podezřelých finančních toků identifikovaných jako možné výnosy z trestné činnosti.

V prostředí sociálních sítí a chatovacích platforem byl v roce 2025 zjištěn častější výskyt výhrůžek, vulgárních útoků a jiných forem kyberšikany. Typickým jevem je následné rychlé mazání komunikace ze strany pachatelů, nicméně tyto projevy bývají zachyceny jinými uživateli, a dále šířeny. Současně patrně dochází k pozvolnému nárůstu latentní rizikové komunikace. Vyšší míra využívání prostředí Darknetu a sociálních sítí byla u mladší populace zaznamenána i v souvislosti s experimentováním s novými psychoaktivními látkami, kdy se rychle rozšiřuje případná informovanost o dostupných syntetických drogách.   

Státní zástupci zaznamenali také určitou proměnu drogové scény, kdy ubývá „tradičních“ distributorů tvrdých drog v mladší věkové skupině, tito pachatelé se přesouvají do věku mezi 40–49 lety. U mladší generace pak převládá distribuce v online prostředí. 

Zpráva o činnosti se letos speciálně zaměřila na analýzu trestné činnosti páchané mladistvými a dětmi mladšími 15 let. V této kategorii pachatelů narůstá počet násilně motivovaných deliktů. V případech spojených s fyzickým násilím lze poukázat na obecný nárůst agrese, nevyrovnanosti a impulzivity dětí a mladistvých. K fyzickým potyčkám dochází nejčastěji v prostředí školských a výchovných zařízení a jejich okolí nebo ve volném čase ve veřejném prostoru, přičemž v některých případech se vyznačují značnou surovostí, nezřídka bývá pácháno výtržnickým způsobem ve skupině. Ve školním prostředí pak byl zaznamenán i nárůst počtu útoků ve formě nebezpečného vyhrožování spolužákům či pedagogům.

 I v roce 2025 byl zaznamenán velmi znepokojivý jev tzv. zážitkového násilí, který se sice zatím objevuje pouze ojediněle, avšak pravidelně, kdy jeho projevy vykazují značnou společenskou nebezpečnost (podrobněji viz Zpráva o činnosti, případně Stručné shrnutí).

V roce 2025 rozhodli státní zástupci samostatně v přípravném řízení o celkem 14 481 osobách (19 % ze všech obviněných nebo podezřelých osob), aniž by se jimi musel zabývat soud.

Dalších 62 625 osob bylo postaveno před soud, ať už podáním obžaloby, návrhu na potrestání či v menší míře návrhu na schválení dohody o vině a trestu.

Celkem státní zástupci vyřídili samostatně nebo předáním soudu 77 106 osob v průměru za 74 dnů. Oproti tomu soudy rozhodly o 68 083 osobách v průměru za 141 dnů.

Z celkového počtu 68 083 osob, o nichž soudy rozhodovaly, bylo zproštěno obžaloby jen 2,10 %.

V závěru zpráva uvádí návrhy konkrétních opatření, které vyplynuly ze zjištěných poznatků a pojmenovaných problémů v rámci trestní i netrestní působnosti státního zastupitelství, výkonu správy a legislativy. Mimo jiné dokument upozorňuje na zvyšující se administrativní náročnost v souvislosti s přibývajícími kompetencemi, ale i nutnost investovat do digitalizace. Opakovaně státní zastupitelství apeluje na nedostatek soudních znalců, zejména specialistů na dětskou psychiatrii a psychologii, ale také na systémový problém s umísťováním nedospělých delikventů s psychickými poruchami.

Ve vztahu ke kriminalitě dětí mladších 15 let se z analýzy statistických údajů a signalizovaných poznatků u nejzávažnějších úmyslných činů (zejména násilného charakteru) jeví případné posunutí hranice na 14 let jako nedostačující a v probíhající politické debatě by měla být zvažována i hranice věku 13 let.

ZPRÁVA O ČINNOSTI STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ V KOMPLETNÍ PODOBĚ JE DOSTUPNÁ ONLINE ZDE

NEJZAJÍMAVĚJŠÍ POZNATKY PODROBNÉHO DOKUMENTU SHRNUJE STRUČNÁ E-PUBLIKACE: