Dovolání (§ 265a a násl. trestního řádu) je mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocné soudní rozhodnutí ve věci samé, pokud soud rozhodl ve druhém stupni (např. dovolání nelze podat proti rozsudkům soudu prvního stupně, které nabyly právní moci bez projednání soudem druhého stupně).

Dovolání jsou oprávněni podat pouze:
– nejvyšší státní zástupce,
– obviněný.

Obviněný může podat dovolání pouze prostřednictvím obhájce. Dovolání se podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Dovoláním lze napadnout pouze taxativně vymezené typy rozhodnutí (§ 265a odst. 2 trestního řádu).

Dovolání lze podat jen z taxativně uvedených důvodů (§ 265b trestního řádu). Jedná se o výčet vad, které lze vytýkat podaným dovoláním; zvláštním důvodem k podání dovolání je skutečnost, že byl uložen trest odnětí svobody na doživotí (§ 265b odst. 2 trestního řádu).

O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud a projednává je ve veřejném zasedání, při splnění zákonných předpokladů však může dovolání projednat i v neveřejném zasedání. Podané dovolání může Nejvyšší soud zamítnout, odmítnout nebo na jeho podkladě podané rozhodnutí zcela nebo zčásti zrušit a přikázat věc soudu prvního či druhého stupně k novému projednání a rozhodnutí, popřípadě může ve věci rozhodnout sám Nejvyšší soud. Proti jeho rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení přípustný žádný opravný prostředek (§ 265n trestního řádu).