Oznámení o vydání Výroční zprávy o činnosti za rok 2012

Brno 25. 6. 2013 — Dne 24. června 2012 vydalo Nejvyšší státní zastupitelství Výroční zprávu o činnosti za rok 2012. Zde uvádíme její krátké shrnutí. Celý text je uveden na webových stránkách Nejvyššího státního zastupitelství zde.

Krátké shrnutí Výroční zprávy o činnosti za rok 2012

1. Na úseku trestním

Přes opětovný mírný nárůst počtu stíhaných osob a osob, vůči nimž bylo konáno zkrácené přípravné řízení, platí závěr, že z hlediska dlouhodobého vývoje evidovaná kriminalita stagnuje, resp. postupně klesá, což spolehlivě dokumentují i údaje policejní statistiky.

Značná část kriminality je nově řešena v jednodušší formě řízení (ve zkráceném přípravném řízení, na něž navazuje zjednodušené řízení před samosoudcem završené vydáním trestního příkazu).

Pokud i v roce 2012 přetrvávaly problémy s přeplněností věznic v důsledku velkého počtu odsouzených vykonávajících trest odnětí svobody, přičemž šlo o důsledek vysokého podílu recidivy u odsouzených osob, počátkem roku 2013 vyhlášená amnestie prezidenta republiky fenomén přeplněnosti věznic omezila. Je však otázkou, zda by uvedený problém neměl být řešen systémovými opatřeními (zejména v trestně politické oblasti).

Shodně jako v roce 2011 i v roce 2012 již naprosto jednoznačně převládla aplikace nového trestního zákoníku. Význam nového zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, byl zatím zcela minimální (z pohledu statisticky vykázaných osob, proti nimž bylo vedeno trestní stíhání, popř. byly obžalovány). To však nic nemění na důležitosti této právní úpravy v budoucnu, zejména v oblasti hospodářské, majetkové a finanční kriminality a korupce.

Struktura kriminality nedoznala ani v roce 2012 zásadních změn. Převažuje nadále majetková trestná činnost, u násilné trestné činnosti se projevuje narůstající agresivita a brutalita pachatelů, této trestné činnosti se zúčastňují i mladiství a osoby mladší než 15 let.

U hospodářské trestné činnosti byly v širší míře zaznamenány případy poškozování finančních zájmů EU (zejména v souvislosti se zneužíváním dotací). Přetrvávají určité problémy spojené s absencí důsledné a systémové kontrolní činnosti specializovaných kontrolních orgánů jako podklad pro postup orgánů činných v trestním řízení. Postup orgánů činných v trestním řízení by výrazně urychlilo a zefektivnilo zřízení nějaké podoby centrálního registru, kde by bylo možno zjistit k zadanému subjektu (právnické nebo fyzické osobě), u kterého bankovního ústavu má vedeny bankovní účty.

Česká republika se velmi výrazně v roce 2012 potýkala s nelegálním alkoholem (tzv. „metanolová kauza“). Trestní právo zde však může reagovat jen na ty nejzávažnější problémy a nemůže řešit problémy právní úpravy v netrestní oblasti.

K postihu korupce lze uvést, že v roce 2012 nepokračoval trend předcházejícího roku, kdy i při nadále celkově nízkých absolutních hodnotách byl zaznamenán nárůst počtů stíhaných i obžalovaných osob u všech trestných činů této kategorie. Celkový trend vývoje u tohoto druhu kriminality je však rozporuplný (Policie ČR naopak odhaluje každoročně stále více případů). Nadále tedy platí konstatování zprávy o činnosti státního zastupitelství za rok 2011 v tom směru, že o míře korupce nelze na základě podkladů nižších státních zastupitelství a statistických údajů činit jednoznačné závěry (byly by nutně spekulativní). Obecně se má za to, že počet zjištěných případů korupce, které jsou předmětem trestního řízení, zdaleka neodpovídá realitě. Za tohoto předpokladu tedy stále platí, že dosavadní opatření nepřinesla v této oblasti zásadní změnu a pro odhalování a prokazování korupce stále chybějí efektivní nástroje. Ukazuje se, že jedinou efektivní metodou odhalování korupční trestné činnosti je skryté vyšetřování za použití technických a operativně pátracích prostředků.

Česká právní úprava neposkytuje zatím dostatečnou ochranu whistleblowerů. Za nanejvýš žádoucí je pokládáno opětovné zavedení úpravy účinné lítosti ve věcech korupčních trestných činů, a to popř. i v širším rozsahu, než tomu bylo podle dřívějšího trestního zákona.

            Počet stíhaných i obžalovaných osob pro trestný čin obchodování s lidmi (§ 168 tr. zákoníku) i v roce 2012 zůstal nadále velice nízký. Příčiny tohoto stavu tkví v tom, že velká část trestné činnosti zůstává latentní, přetrvávají problémy s prokazováním této formy kriminality, je obtížné nalézt dostatečně věrohodné svědky i zajistit další potřebné důkazy.

Drogová scéna se zásadně nemění, počty stíhaných (i obžalovaných) osob se nevýrazně snížily. Přetrvávají tu trendy z minulého období, nárůst tohoto typu kriminality lze dobudoucna očekávat spíše, než její pouhou stagnaci nebo pokles.

U trestné činnosti páchané cizími státními příslušníky se stále více projevuje aktivizace vietnamské komunity, zvláště v oblasti drogové trestné činnosti spojené s provozem velkopěstíren konopí a výrobou i distribucí pervitinu (zejména příhraniční oblasti se SRN), a obchodování s padělky značkových výrobků.

Trestná činnost páchaná z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek vykazuje sice již několik let tendenci ke stagnaci, což však nikterak nesnižuje její dopad na občany, zejména z pohledu vztahu k některým komunitám. Jednoznačně převažuje pravicový extremismus nad extremismem levicovým.

Z oblasti trestné činnosti v dopravě, zvláště silniční, dokazování trestné činnosti spojené s řízením motorového vozidla pod vlivem omamné a psychotropní látky (odlišné od alkoholu) je stále velmi komplikované a nákladné a požadavky na jeho rozsah (založené na judikatuře) nepřihlížejí ke specifice ovlivnění řidiče drogou, která působí (na rozdíl od alkoholu) zcela individuálně.

Nadále jedním z nejčastěji se vyskytujících (byť ani zdaleka typově nejzávažnějším) trestným činem je trestný čin zanedbání povinné výživy. Nárůst této trestné činnosti lze přičíst na vrub i nově formulované skutkové podstatě tohoto trestného činu v trestním zákoníku, k jejímuž naplnění postačuje neplnění vyživovací povinnosti nejméně už po dobu delší 4 měsíců (na rozdíl od původní úpravy, která předpokládala zpravidla neplnění vyživovací povinnosti aspoň po dobu 6 měsíců).

Dozor státního zástupce v přípravném řízení je stále důležitou zárukou zákonného, rychlého a účinného postupu policejních orgánů. Činnost státních zástupců se v uvedené oblasti nepotýká s nějakými vážnějšími problémy. Oproti tomu se poměrně významně mění koncepce zaměření, obsahu a rozsahu vnějšího dohledu, kdy se již před možnou zákonnou změnou opouští byrokratický a formalisticky vykonávaný dohled.

Délka přípravného řízení se již nezkracuje takovým tempem jako v předchozích letech. Lze usuzovat, že možnosti snižování jeho délky v důsledku častějšího využívání zkráceného přípravného řízení dosáhly svého vrcholu a výraznější změny v tomto směru již nelze očekávat.

Řízení u státního zástupce se sice zrychluje, ale nesnižuje se počet věcí vyřizovaných ve velice dlouhých lhůtách. Projevuje se zde významně nárůst složitosti některých trestních věcí. Tomu lze čelit jedině změnami v přístupech, posilováním týmové práce a zvyšováním odborné úrovně, kde je ovšem nutno vzít v úvahu, že na účast na vzdělávání státním zástupcům mnohdy nezbývá dostatek času. Přesto lze uvést, že kvalita a odborná úroveň postupů státních zástupců se neustále zvyšuje, což se mj. projevuje v poklesu věcí vrácených k došetření i obžalovaných zproštěných obžaloby.

Zvyšování kvality a odbornosti postupů státních zástupců (stejně jako ostatních orgánů činných v trestním řízení) by nepochybně velice prospělo přijetí rekodifikace trestního práva procesního, která se již jeví velice naléhavou.

2. Při výkonu mimotrestní působnosti

Státní zastupitelství dosahují v mimotrestní působnosti standardně výsledků přiměřených vytvořeným podmínkám (zejména personálním) a zdrojům poznatků. Současně opět poukazují na některé formální (či zčásti formální) aktivity založené právní úpravou (zejm. na nevhodnou obligatornost návrhového oprávnění podle § 90 ZSM a formální vstupy do řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, pokud probíhá v koncentrované podobě, v níž se fakticky nemůže státní zástupce uplatnit).

Zaměření mimotrestní působnosti státního zastupitelství se nemění a vyplývá z postavení státního zastupitelství jako orgánu chránícího veřejný zájem a poskytující ochranu skupinám osob, u nichž mu to zákon přiznává. Trvalou pozornost je třeba věnovat efektivnímu výkonu této působnosti, nikoli jen četnosti učiněných opatření.

PhDr. Helena Markusová
tisková tajemnice nejvyššího státního zástupce
a tisková mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství