Zvláštní zpráva NSZ analyzuje situaci v českých věznicích

Brno 21. listopadu 2019 – Na přeplněnost českých věznic, kriminalitu za mřížemi i zacházení s vězni se zaměřuje podrobná zvláštní zpráva „Věznice“, kterou zpracoval tým expertů Nejvyššího státního zastupitelství. Česká republika patří dlouhodobě ke státům s největším počtem vězněných osob na 100 000 obyvatel (208,8), současně v porovnání se zahraničím odsouzení vykonávají v průměru velmi dlouhé nepodmíněné tresty odnětí svobody.

Analýza mimo jiné porovnává situaci před prezidentskou amnestií v roce 2013 a po ní, mapuje jednotlivé faktory, které ovlivňují vysoký index vězněných osob. Tento stav není způsoben ani tak velkou četností ukládaných nepodmíněných trestů jako spíše jejich délkou a také častou kumulací několika uložených trestů či přeměnou alternativních trestů v trest odnětí svobody. Necelá polovina odsouzených, kterým byl uložen trest odnětí svobody, vykonává několik trestů odnětí svobody; není přitom výjimkou, že odsouzený vykonává čtyři a více trestů odnětí svobody, které byly uloženy nezávisle na sobě.

Zpráva tak doporučuje při úvahách o systémových opatřeních zaměřit se především na délku ukládaných trestů. Je na čase zintenzivnit odbornou debatu nad možnou změnou naší právní úpravy vedoucí ke snížení trestních sazeb, zejména u méně závažných majetkových a drogových deliktů (právě osoby odsouzené za krádeže a drogovou trestnou činnost plní tuzemské věznice nejvíce a na nejdelší dobu).  Diskutovat by se mělo i o možnosti dekriminalizace některých druhů jednání, například u zanedbání povinné výživy (neplacení výživného), byť takové opatření samo o sobě by neredukovalo vězeňskou populaci příliš výrazně (přibližně o 3 %).  Dalším návrhem k diskuzi je legislativní změna, která by zamezila kumulaci několika trestů po sobě. Inspiraci můžeme najít v zahraničí, třeba v Lotyšsku recidivujícím pachatelům soud po spáchání dalšího trestného činu neukládá trest nový, ale upraví trest z předchozího rozsudku.

Další část zvláštní zprávy se zaměřuje na kriminalitu páchanou za zdmi věznic, ať už vězněnými osobami, nebo příslušníky a zaměstnanci Vězeňské služby ČR. Za sledované období let 2016 až 2018 státní zastupitelství zaznamenalo 986 případů vedených proti 1 217 vězněným osobám, které se týkaly aplikace nebo držení omamných a psychotropních látek. Trestná činnost vězeňského personálu spočívala zejména v pronášení mobilních telefonů, drog, neoprávněné propouštění balíků do věznice a poskytování neoprávněných režimových výhod vězňům. Za dané období je evidováno 52 takových případů podezření z trestného činu ve vztahu k 61 osobám ve služebním či zaměstnaneckém poměru u Vězeňské služby ČR.

Vedle stěžejní role veřejné žaloby v trestním řízení státní zástupci dohlížejí také na zachovávání práv vězněných osob a zaměřují se na problematiku nelidského zacházení a mučení. Dozorové aktivity státního zastupitelství v oblasti této tzv. netrestní působnosti shrnuje třetí část zvláštní zprávy. Z hodnocení vyplývá, že státní zástupci vykonávají tento dozor řádně. Zásadní porušování práv vězněných osob zjištěno nebylo. K občasnému porušení zákonných ustanovení při výkonu vazby, trestu odnětí svobody a zabezpečovací detence dochází, a to zejména nesprávnou interpretací právního předpisu či nedostatečně důsledným postupem Vězeňské služby. Tato porušení se daří odhalovat a napravovat zejména formou příkazů, a to díky prověrkám, které dozoroví státní zástupci ve věznicích provádí velmi pečlivě.

Zvláštní zpráva „Věznice“ je výsledkem několikaměsíční práce specialistů celkem tří odborů Nejvyššího státního zastupitelství a kromě analýzy současného stavu může sloužit jako podklad pro zodpovědné složky státní správy a zákonodárce při přípravě systémových změn v oblasti vězeňství. Kompletní verzi zvláštní zprávy zveřejňuje Nejvyšší státní zastupitelství na svých webových stránkách (ke stažení zde).

Petr Malý

tiskový mluvčí NSZ