Nejvyšší státní zastupitelství přezkoumalo postup státní zástupkyně v kauze tzv. odposlechů ve věznici

Brno 11. dubna  2022 – Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) přezkoumalo postup státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočky v Brně, v trestní věci, v níž bylo prováděno sledování osob a věcí ve Věznici Brno-Bohunice. Postup státní zástupkyně byl přezkoumán v návaznosti na zprávy, které v lednu 2022 zveřejnila některá média a podle nichž mělo v této věznici údajně docházet k nezákonnému odposlouchávání rozhovorů advokátů s klienty.

Výkonem dohledu dospělo NSZ k následujícím závěrům:

1.

Na základě povolení soudce Městského soudu v Brně realizoval policejní orgán Generální inspekce bezpečnostních sborů ve Věznici Brno-Bohunice sledování osob a věcí, a to za účelem prověření podezření ze spáchání konkrétního trestného činu. Přezkum NSZ zjistil, že nedošlo k „masivnímu“ odposlouchávání osob přítomných ve věznici, jak nesprávně naznačovaly některé zprávy v internetovém prostoru. Ve skutečnosti bylo toto sledování velmi přísně omezeno tak, že technické prostředky umožňující sledování a zaznamenání rozhovorů byly umístěny vždy výhradně v jediné výslechové místnosti, a to jen tehdy, pokud v této předem určené výslechové místnosti měly být současně přítomny dvě konkrétní osoby. Tímto způsobem byly technické prostředky umožňující sledování a zaznamenání rozhovorů umístěny v předmětné výslechové místnosti pouze po dobu 9 dnů (celkem 91 hodin).

2.

V trestním řízení nicméně došlo k procesnímu pochybení policejního orgánu GIBS i státní zástupkyně VSZ v Olomouci, pobočky v Brně. Při sledování byla mimo jiné zaznamenána komunikace mezi advokátem a klientem, kteří měli v jiném trestním řízení procesní postavení obhájce a obviněného. Jeden záznam jejich vzájemné komunikace byl řádným procesním způsobem zničen, další dva zvukové záznamy však nebyly předepsaným způsobem zničeny a omylem byly zařazeny do spisu.

Zmíněné pochybení bylo zjištěno až po skončení vyšetřování, přičemž státní zástupkyně se rozhodla tuto chybu napravit opatřením dodatečného souhlasu obviněného s ponecháním zvukového záznamu ve spise. Tento postup však byl podle závěru NSZ nesprávný a oba záznamy měly být v souladu se zákonem zničeny již poté, když se policejní orgán dozvěděl, že byla zaznamenána komunikace advokáta s klientem, a to bez ohledu na dodatečné stanovisko obviněného.

NSZ v rámci přezkumu dále zjistilo, že v jednom případě byla při sledování zaznamenána i „nedůkazní“ komunikace (tj. komunikace jiných osob než těch, vůči kterým bylo soudem povoleno sledování a která neobsahovala skutečnosti významné pro trestní řízení; v tomto případě přitom nešlo o komunikaci mezi advokátem a klientem). Záznam o této komunikaci měl být v souladu se zákonem zničen, což se však nestalo a i tento záznam byl omylem zařazen do spisu.

3.

NSZ na základě svých zjištění učinilo potřebná opatření k nápravě a Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci uložilo konkrétní pokyny směřující ke zničení obou záznamů i ve vztahu k odpovědnosti státní zástupkyně. Dále NSZ uložilo vedení VSZ v Olomouci, aby přijalo nezbytná opatření, která do budoucna zajistí, že při soudem povoleném sledování osob a věcí nebude docházet k nepřiměřenému zásahu do práv jiných osob a se záznamy o sledování bude vždy nakládáno v souladu s trestním řádem.

Petr Malý
tiskový mluvčí NSZ