Krátké shrnutí výroční zprávy za rok 2010

Dne 23. 6. 2011 vydalo Nejvyšší státní zastupitelství Výroční zprávu o činnosti za rok 2010. Zde uvádíme její krátké shrnutí. Celý text je dostupný zde.

 Krátké shrnutí Výroční zprávy o činnosti za rok 2010

 V souhrnu ve zprávě o činnosti uvedených skutečností vyplývá, že výkon působnosti státního zastupitelství je sice personálně zajištěn, avšak nejasná je koncepce doplňování stavu státních zástupců. Nejvyšší státní zastupitelství, shodně  s celou soustavou (výjimku možno připustit) zastává názor, že zdrojem tu mohou být výlučně, anebo alespoň v jasně převažující většině, jen právní čekatelé, nikoli odborníci z jiných (nejustičních) profesí.

 Podle statistických údajů státního zastupitelství došlo k dalšímu poklesu kriminality ve všech základních ukazatelích. Nezanedbatelnou měrou poklesl i nápad trestní agendy (podle evidovaných záznamů o zahájení úkonů trestního řízení), za poslední dva roky cca o 6%. Ze statistických údajů nelze zjistit, zda jde o skutečný pokles kriminality, či do jaké míry kriminalita zůstává v oblasti latence (resp. se zvyšuje míra její latence). Některá nižší státní zastupitelství však upozorňují na pokles vyhledávací činnosti policie. Pozitivním jevem je, že od počátku roku 2011 dochází k pravidelným schůzkám mezi policejním prezidentem a nejvyšším státním zástupcem, kde se případné problémy řeší v duchu vzájemné spolupráce.

 Těmto trendům neodpovídá zřetelný nárůst počtu odsouzených osob vykonávajících nepodmíněný trest odnětí svobody ve věznicích, působící už i problémy s udržením důstojného prostředí pro výkon trestu. Státní zastupitelství tu reaguje v rámci výkonu dozoru nad výkonem trestu odnětí svobody příkazy k zachovávání předpisů, avšak není s to nepříznivou situaci změnit. I proto zpracuje v r. 2011 zvláštní zprávu ke stavu vězeňství.

 Jedním z důvodů těchto protichůdných trendů může být trvalý nárůst podílu zkráceného přípravného řízení, které přesáhlo v r. 2010 už 50% řešených případů. Pro tuto formu trestního řízení je typická rychlost projednání věci a zpravidla i uložení krátkodobého trestu, obvykle odnětí svobody, ať už nepodmíněného anebo podmíněného, u něhož dochází často k přeměně v trest nepodmíněný, případně uložení trestu obecně prospěšných prací, rovněž s častou následnou přeměnou v trest nepodmíněný. Aby situaci blíže analyzovalo, zpracuje Nejvyšší státní zastupitelství v r. 2011 zvláštní zprávu o stavu vězeňství.

 Důsledkem nárůstu podílu zkráceného přípravného řízení je zřejmě i pokles podílu odklonů. I to mohlo v konečném důsledku (byť v omezené míře) přispět k nárůstu počtu vězněných osob.

 Nový trestní zákoník (nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2010) nepřinesl zásadní změny ani ve struktuře, ani v četnosti kriminality. Jeho zavádění do praxe bylo, podle očekávání, provázeno některými nejasnostmi, spíše však dílčí povahy. Pozitivní úlohu sehrál Nejvyšší soud, jehož sjednocovací činnost je sice praxí kritizována jako opožděná, podle Nejvyššího státního zastupitelství však nikoli právem. Podle jeho názoru byla naopak v rámci možností i právní úpravy a při takto zásadních změnách vůči praxi maximálně vstřícná.

 Některé problémy přetrvávají (např. výklad kvantitativních resp. kvalitativních znaků přísnějších skutkových podstat u drogových trestných činů), nebrzdí však výkon trestní justice, byť mohou posuzování konkrétních věcí komplikovat. Výkladové pravidlo o subsidiaritě trestní represe a škodlivosti činu (§ 12 odst. 2 TrZ), do jisté míry nahrazující dřívější materiální stránku trestného činu v podobě stupně společenské nebezpečnosti, jako obecného definičního znaku, není zejména v teorii vnímáno jednotně, ale praxe si jej postupně osvojuje. Nejvyšší státní zastupitelství bude zejména sledovat, aby nedocházelo k jeho nadužívání v neprospěch prosazování obžalovací zásady tam, kde má být trestní odpovědnost podle zákona vyvozována, případně odkláněna prostředky trestního práva.

 Některé nové jevy se vyskytly u majetkové a hospodářské trestné činnosti (nové formy podvodných jednání, včetně zneužívání internetu); ty vypovídají o schopnosti pachatelů orientovat se stále na nové možnosti založené mnohdy i na nedokonalosti právních předpisů nebo systému přerozdělování, zejména veřejných prostředků.

 U závažné hospodářské a finanční kriminality jednoznačně převažují daňové trestné činy a trestná činnost zaměřená proti ekonomickým zájmům Evropské unie. Bankovní kriminalita se prakticky nevyskytuje, aniž lze ovšem s určitostí říci, zda zcela odezněla, anebo si negativní jevy ve své oblasti řeší bankovní sektor sám, případně je skryta v latentní formě. Zčásti na tom mají zřejmě podíl i vnitřní opatření bankovního sektoru, zejména obezřetnější úvěrová politika a evidence problémových klientů. Stále však chybí centrální registr účtů vedených finančními institucemi, jehož existence by výrazně zjednodušila a zefektivnila výměnu informací i poskytování nezbytných informací z bankovního tajemství orgánům činným v trestním řízení.

 Korupce je obecně skloňovaným společenským fenoménem, podle statistických údajů státního zastupitelství však  spíše stagnuje. V r. 2010 byl sice zaznamenán její relativně vyšší nárůst, ale v absolutním počtu stíhaných a obžalovaných osob pro typické korupční trestné činy jde stále o vcelku zanedbatelná čísla. Pokud jsou úvahy o vysoké míře latence tohoto jevu reálné (obecně jim není důvodu nevěřit), pak nelze tato statistická data interpretovat jinak, než že se společnosti dosud nepodařilo najít žádný efektivní (ani trestněprávní) nástroj pro boj proti korupci. Situace nastoluje otázku, zda v rámci komplexu postupně přijímaných opatření (viz Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2010 až 2012) nereagovat zřízením zvláštního útvaru státního zastupitelství pro boj s korupcí, jehož smysl musí vyplývat nejen z vymezené působnosti, ale zejména z garancí vyšší míry nezávislosti, samostatnosti a rozšířených pravomocí pro řízení boje s tímto fenoménem v trestní oblasti.

 Drogová scéna zůstává relativně stálá, mění se spíše formy jednání a skladba zneužívaných drog. Dál se množí velkopěstírny marihuany provozované zejména cizinci z řad vietnamských státních příslušníků. Jsou lépe maskovány a je obtížnější (díky novým technologiím i výběru jejich umístění) je odhalovat; drogu pěstitelé exportují i do okolních států. Charakteristické pro rok 2010 bylo zneužívání syntetických látek nahrazujících svými vlastnostmi a účinky drogy, avšak nezařazených na seznamy zakázaných látek, což znemožňovalo postih. Zdrojem těchto látek byly časté dovozy z různých, i vzdálených zemí (např. z Číny), k rozšíření přispěla relativně snadná dostupnost nejen faktická, ale i cenová (jejich ceny byly zpravidla výrazně nižší než u „skutečných“ drog). Legislativa by měla aktivněji reagovat na vývoj na drogové scéně a to v širším, nejen vnitrostátním rozměru.

 Ve většině sledovaných oblastí kriminality (podle druhu trestné činnosti) jinak nedošlo k významným změnám nebo se vyskytovaly zcela ojediněle (což nadále platí např. pro trestné činy proti životnímu prostředí). Ani u trestné činnosti v dopravě, u níž se předpokládal pokles po zrušení trestného činu řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění (§ 180d tr. zák.), k výrazné změně nedošlo; tento trestný čin byl patrně kompenzován nárůstem počtu trestných činů maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání [§ 171 odst. 1 písm. a) tr. zák. resp. § 337 odst. 1 písm. a) TrZ].

 Rovněž trestná činnost cizinců nedoznala významných změn, ani co do počtu osob stíhaných a obžalovaných osob, nebo osob řešených ve zkráceném přípravném řízení, ani co do pořadí skupin cizinců podle státní příslušnosti. Na prvém místě, co do počtu pachatelů, zůstávají nadále osoby slovenské státní příslušnosti, na druhém místě Ukrajinci, na třetím místě Vietnamci, pak teprve Poláci. U Vietnamců byl zmíněn jejich podíl na drogové trestné činnosti, která je – minimálně dle statistických údajů o skladbě řešených trestných činů – jedním z hlavních zdrojů jejich příjmů (a patrně i alokace investic), neboť tato trestná činnost je hned na druhém místě za převažujícím trestným činem porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle § 150 tr. zák. (resp. trestnému činu porušení chráněných průmyslových práv podle § 269 TrZ). Převážná část jejich trestné činnosti tedy spočívá v nelegálních obchodech se zakázanými komoditami. Evidentní rozšiřování jejich majetkové základny by nemělo v těchto souvislostech ujít pozornosti příslušných orgánů.

 Výsledky přípravného řízení, testováno podle výsledků soudního řízení vedeného na základě podaných obžalob a návrhů na potrestání, svědčí v jasně převažující míře o kvalitních výsledcích činnosti orgánů přípravného řízení. Rychlost řízení je na dobré úrovni, ještě nepatrně vzrostla, což se ale dá přičíst vlivu zvýšeného podílu zkráceného přípravného řízení. Podíl vazebního řízení se sice v r. 2010 poněkud zvýšil, ale nadále tvoří jen malou část ze všech stíhaných pachatelů. Jeho výslednost se drží na velmi dobré úrovni, soudě podle podílu způsobu vyřízení těchto věcí obžalobou. Státní zástupci se však (zejména v některých regionech) potýkají s problémy na straně policejních orgánů, díky opakovaným reorganizacím, personální obměně, malé zkušenosti nových policistů a s tím spojené jejich nižší odbornosti. Tyto změny mají, patrně, i dopad na avizovanou nižší vyhledávací aktivitu policie. V tomto směru se v praxi osvědčuje užší spolupráce dozorového státního zástupce s příslušnými policisty (setkávání, vzájemné konzultace, informování o judikátech Nejvyššího soudu a Ústavního soudu).

 Výkon mimotrestní působnosti státního zastupitelství pokračoval v r. 2010 v intencích vývoje předchozích let, v zásadě jen s regionálními výkyvy v jednotlivých agendách. Výkon této působnosti lze rozdělit na dvě zásadní oblasti: vstupovou a návrhovou činnost, a na výkon dozoru nad zákonností omezení svobody v detencích. 

 V prvé oblasti jde především (byť nikoli výlučně) o nedílnou součást realizace veřejného zájmu v souvislosti s výkonem trestní působnosti (ať už je zdrojem pro výkon trestní působnosti, anebo naopak, z výkonu trestní působnosti čerpá poznatky pro návrhovou a vstupovou činnost). U vstupové a návrhové činnosti přetrvávají v některých agendách nejednotné názory státních zastupitelství na efektivitu jejich činnosti, která by mohla být posílena, např. v případě návrhů podle § 90 zákona o soudnictví ve věcech mládeže na zahájení řízení ve věci nedospělých pachatelů činů jinak trestných, změnou obligatornosti na možnost podání návrhu v méně závažných věcech za podmínky, že bezprostřední projednání věci před soudem bude nahrazeno výchovným působením státního zástupce. Rozsah vstupových a návrhových oprávnění je podmíněn požadavkem na důslednou ochranu veřejného zájmu, zřejmě zejména z tohoto důvodu zaznívají aktuálně v širším společenském kontextu požadavky na rozšíření mimotrestních oprávnění státního zastupitelství o návrhová oprávnění, která by umožnila státnímu zastupitelství napomoci vyšší ochraně majetku územně samosprávných celků, zejména obcí.

 Úkolem dozoru v detencích je zejména posílit ochranu těch, kdož jsou ve svém postavení (a tedy v možnosti se sami hájit proti zásahům do jejich integrity) oslabeni. Nejvyšší státní zastupitelství bude striktně dbát na to, aby se tato působnost omezila výlučně na dodržování zákona (právních předpisů) a aktivity dozorových státních zástupců nebyly zaměřovány do oblastí, které stojí mimo tento rámec (hospodárnost, efektivnost). Zjištění v těchto oblastech nemůže řešit, bude je však, podle povahy věci a závažnosti, signalizovat orgánům příslušným k jejich řešení.

Zpráva o činnosti státního zastupitelství za rok 2010 prokazuje vcelku konsolidovaný stav ve všech oblastech jeho působnosti, poukazuje však i na některé protichůdné tendence, jejichž řešení (případně i detailní analýza příčin) je mimo jeho působnost (pokles kriminality vers. nárůst počtu odsouzených osob umístěných ve výkonu trestu odnětí svobody).

V potřebné míře (včetně dokumentace na konkrétních případech) jsou zjištění uvedena na příslušných místech této zprávy. Její nedílnou součástí jsou i závěry se stručným souhrnem podstatných zjištění, a návrhy na opatření.

Za zcela zásadní považuje Nejvyšší státní zastupitelství zjištění, že i při existenci závažných jevů v oblasti kriminality se i v r. 2010 České republice vyhnuly aktivity organizovaných teroristických skupin promítnuté do činů kriminální povahy. 

JUDr. Pavel Zeman
nejvyšší státní zástupce