Analýza NSZ přináší objektivní fakta o kriminalitě volených zástupců územních samospráv

Praha 19. července 2018 – Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) zpracovalo Analýzu trestné činnosti volených funkcionářů územních samosprávných celků. Podrobný dokument vznikl na požadavek ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a mapuje komplexně veškerá trestní řízení týkající se komunálních, resp. krajských politiků za dobu pěti let (2013-2017). Materiál analyzuje tvrdá data poskytnutá všemi složkami státního zastupitelství napříč celou Českou republikou a jeho zjištění do značné míry korigují některé nepřesné informace, které se v souvislosti s touto problematikou objevují ve veřejném a mediálním prostoru.

Z analýzy NSZ zejména vyplývá, že tato oblast trestné činnosti tvoří z celkového objemu kriminality statisticky zcela zanedbatelný zlomek. Jedná se o méně než 0,03 % ze všech trestních řízení (za období pěti let se jedná o 438 věcí při celkovém počtu 1 331 328 trestních řízení).

Dominantní zdroj poznatků k zahájení trestního řízení ve věcech trestné činnosti volených funkcionářů územních samosprávných celků pochází z trestních oznámení od fyzických či právnických osob. Z hlediska celkového období šlo o 76,3 %. Více než tři čtvrtiny všech případů vychází tedy přímo z trestních oznámení, a není způsoben přepjatým aktivismem Policie České republiky nebo dalších orgánů veřejné moci.

Nepotvrdila se ani tvrzení, že orgány činné v trestním řízení – zejména státní zástupci a policejní orgány – přepínají trestní represi vůči voleným funkcionářům územních samosprávných celků. Celkem 84,2 % skončených věcí bylo skončeno v prověřování, aniž by došlo k zahájení trestního stíhání konkrétní osoby. Vysoké procento svědčí o kvalitě přípravného řízení, které dokáže filtrovat nemalé množství případů nezpůsobilých k dalšímu pokračování v mantinelech trestního procesu, obecně tedy těch věcí, kde se trestná činnost neprokázala. Vypovídá to dobře o odpovědném přístupu státních zástupců k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v těchto věcech a rovněž policejních orgánů konajících prověřování.

Do řízení před soudem se dostalo toliko 13,8 % skončených věcí. Z těchto věcí byl ve 49,0 % vydán odsuzující rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným. Pokud by se vzaly v potaz věci, kde byla alespoň část obviněných uznána vinnými, jde o vzestup na 27 případů, což znamená 55,1 % takto skončených věcí v řízení před soudem. V 38,8 % věcí soud zprostil obviněného obžaloby; pokud by byly vzaty v úvahu i částečná odsouzení ve věci, byla by hodnota zproštění obžaloby 32,6 %.Současně je třeba uvést, že z 19 trestních věcí, kde došlo ke zproštění obžaloby, byl u 9 věcí vydán alespoň jeden odsuzující rozsudek (což činí 47,3 %), tedy nebyla jednotnost posouzení řešených případů ani na úrovni soudů. Ve zbylém počtu věcí bylo rozhodnuto soudem jinak, např. trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno, zastaveno s ohledem na promlčení či věc byla postoupena jinému orgánu k projednání přestupku. Odsuzující rozsudky v naprosté většině případů obstály v přezkumu Nejvyšším soudem či Ústavním soudem. Shora uvedený počet odsuzujících a zprošťujících rozsudků v trestních věcech odpovídá počtu 33 osob (36,3 %) odsouzených a 40 osob (44,0 %) zproštěných obžaloby. Objektivně je třeba uvést, že podíl zprošťujících rozsudků (jak ve vztahu k počtu případů, tak ve vztahu k počtu osob) vykazuje vyšší hodnoty v porovnání s celkovým podílem zproštění u veškeré kriminality, který např. za období roku 2017 souhrnně činí 5,2 %. Zde je však třeba zohlednit specifický charakter posuzované trestné činnosti, ale i nízké absolutní počty případů. Nevýznamnou odchylku od průměru tak nelze považovat za systémový exces.

Analýza zkoumala rovněž délku trestních řízení. V mediálním prostoru je někdy odkazováno na dlouhou dobu nejistoty volených funkcionářů územních samospráv z důvodu trvání trestních řízení. Z analýzy vyplývá standardní běh trestních řízení ve věcech uvedených trestněprávních kvalifikací.

Na základě provedené analýzy je zřejmé, že orgány činné v trestním řízení věnují ve svém souhrnu daným trestním řízením náležitou pozornost, vyřizují je ve standardních časových lhůtách odpovídajících danému typu kriminality a především postupují v souladu se zákonem, uvážlivě a nikoliv nedůvodně aktivisticky.

Text analýzy zveřejňuje NSZ na svých webových stránkách zde.

Petr Malý
tiskový mluvčí NSZ