Oznámení o vydání Výroční zprávy o činnosti za rok 2011

Dne 22. června 2012 vydalo Nejvyšší státní zastupitelství Výroční zprávu o činnosti za rok 2011. Zde uvádíme její krátké shrnutí. Celý text je uveden v nabídce „Zprávy“.

Krátké shrnutí Výroční zprávy o činnosti za rok 2011

Ze zprávy o činnosti lze dovodit, že oproti roku předchozímu nebyly v roce 2011 zjištěny žádné zásadní nové poznatky, které by významně měnily závěry zprávy o činnosti státního zastupitelství za rok 2010.

Na úseku personálním je možné konstatovat, že výkon působnosti státního zastupitelství je personálně zajištěn, avšak není systémově dořešen způsob doplňování stavu státních zástupců při současném rostoucím počtu státních zástupců v důchodovém, resp. těsně předdůchodovém věku. Zde převažuje v rámci soustavy státního zastupitelství názor, že právní čekatelé jsou nezastupitelným zdrojem pro personální obměnu ve funkcích státních zástupců, za současného doplňování personálních stavů státních zástupců i z jiných zdrojů, tj. výběrem uchazečů z jiných právnických profesí.

Na základě statistických údajů za uplynulé období lze dovodit, že z hlediska dlouhodobého vývoje kriminalita stagnuje, resp. postupně klesá. Přesto bylo nově zaznamenáno, že výrazněji než v minulosti se objevují problémy s přeplněností věznic, jakožto důsledek vysokého podílu recidivy u odsouzených osob.

Počet osob vyřízených ve vyšetřování zůstal téměř stejný, pokračuje však nárůst podílu zkráceného přípravného řízení, kdy touto formou bylo vyřízeno 52,3% řešených případů.

Pozitivním jevem je meziroční zvýšení počtu objasněných trestných činů o 3,9%. Míra objasněnosti vzrostla přibližně o 1% na 38,5%.

Rekodifikace (přechod na nový trestní zákoník) nepřinesla žádné zásadní změny ani ve struktuře ani v četnosti kriminality, když převážnou většinu trestné činnosti vyřizovaly orgány činné v trestním řízení v roce 2011 již podle nové úpravy (cca 90%). Přes některé výkladové problémy, řešené postupně judikatorní činností Nejvyššího soudu, se praxe s novým trestním zákoníkem vcelku dobře vyrovnává. I pro rok 2011 platí, že trend poklesu podílu vyšetřování na přípravném řízení i nadále přetrvává. Důsledkem je nesporně pozitivní celkové zrychlení trestního řízení, a tím zřejmě i pokles podílu odklonů.

Struktura kriminality zůstává v zásadě stejná. I nadále převažuje majetková trestná činnost. U násilné trestné činnosti se projevuje narůstající agresivita a brutalita pachatelů, této trestné činnosti se zúčastňují i mladiství a nezletilci (osoby mladší než 15 let). U hospodářské trestné činnosti byly v širší míře zaznamenány případy poškozování finančních zájmů EU, zejména v souvislosti se zneužíváním dotací. U drogových trestných činů narůstá počet stíhaných i obžalovaných osob.

Byly zaznamenány některé nové jevy v oblasti hospodářské a finanční kriminality (obchodování s emisními povolenkami, zneužívání internetu), vyskytla se i protiprávní jednání s cílem dosáhnout neoprávněného vyplacení peněžní podpory v nezaměstnanosti ke škodě státu.

Jinak lze v této kategorii i nadále hovořit o stagnaci, jistou výjimkou je trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, u něhož i v roce 2011 pokračoval pokles započatý v roce 2005 o 12,6%. Naopak vzrostl počet stíhaných osob (téměř o 100%) u trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže (o 123%).

Podle statistických údajů státního zastupitelství byl zaznamenán nárůst u korupčních trestných činů, ale v absolutním počtu jde stále o vcelku zanedbatelná čísla. Obecně se má za to, že počet zjištěných případů korupce, které jsou předmětem trestního řízení, neodpovídá realitě. Stále tedy platí, že dosavadní opatření nepřinesla v této oblasti zásadní změnu a pro odhalování a prokazování korupce dosud chybějí efektivní nástroje. V této souvislosti je případné zmínit připravovaný nový zákon o státním zastupitelství, který mimo jiné navrhuje zřídit zvláštní útvar státního zastupitelství pro boj s korupcí, který vymezuje působnost, zejména však garantuje vyšší míru nezávislosti, samostatnosti a rozšířených pravomocí pro účinné potírání korupce.

Drogová trestná činnost zůstává jednou z nejzávažnějších forem trestné činnosti, která je trvale na vzestupu, s prognózou pokračování tohoto trendu. Dále se množí indoorové pěstírny konopí provozované především cizinci z řad vietnamských státních příslušníků, byl zaznamenán nárůst nelegálních dovozů léčivých přípravků s obsahem pseudoefedrinu ze sousedního Polska. Přetrvává nutnost sledovat průběžně vývoj a reagovat legislativními opatřeními na aktuální situaci na nelegálním drogovém trhu v ČR, avšak i v širším, nejen vnitrostátním rozměru.

Podobně jako v roce 2010, nedošlo jinak ve většině sledovaných oblastí kriminality k významnějším změnám nebo se vyskytovaly zcela ojediněle (např. pro trestné činy proti životnímu prostředí). U trestné činnosti v dopravě přetrvává problém s dokazováním míry ovlivnění řidiče jinou omamnou látkou než alkoholem u trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky (§ 274 TZ, resp. § 201 tr.zák.).

Ze statistických údajů státního zastupitelství o trestné činnosti cizinců plyne, že stále se nejvíce na trestné činnosti podílejí občané Slovenska (2447 osob), na druhém místě pak Ukrajinci (1000 osob), Vietnamci (774 osob) a nakonec Poláci (305 osob). Pro vietnamskou komunitu, jak již bylo zmíněno, je typická drogová trestná činnost a prodej padělků zboží chráněného označení. V roce 2011 byly zaznamenány případy trestné činnosti, kterou páchali cizinci za pomoci moderních technologií. Jednou z forem této trestné činnosti je tzv. skimming, tj. nelegální snímání dat z platebních karet a jejich následné zneužívání k výběrům peněz z účtů prostřednictvím bankomatů. Škody způsobené touto trestnou činností (pachateli jsou převážně cizinci) se pohybují v řádech milionů korun.

Výsledky přípravného řízení tak, jak vykazují výsledky soudního řízení vedeného na základě podaných žalob a návrhů na potrestání, svědčí převážně o kvalitní činnosti orgánů přípravného řízení. Rychlost řízení je i v uplynulém roce na dobré úrovni a její nepatrný vzrůst je možno přičíst zvýšenému podílu zkráceného přípravného řízení. Ve lhůtě do 2 měsíců byly v roce 2011 vyřízeny téměř dvě třetiny věcí. V době delší než 6 měsíců to bylo jen 5,29% všech věcí, z toho ve lhůtě převyšující 2 roky jen 0,38%.

Ani u vazebního řízení nedošlo k podstatným změnám. Počet vazebně stíhaných činil v roce 2011 celkem 3860 osob (v roce 2010 to bylo 3806 osob). Výsledky r. 2011, v němž už jasně převážila aplikace trestního zákoníku oproti úpravě v trestním zákoně č. 140/1961 Sb. Potvrzují prognózu, že nová úprava s přijetím trestního zákoníku nepřinese zásadní zlom v postihu kriminality ani co do uplatňování institutu vazby. Tak jako v předcházejícím hodnoceném období se státní zástupci (zejména v některých regionech) nadále potýkají s problémy na straně policejních orgánů, díky opakovaným reorganizacím, personální obměně, malé zkušenosti nových policistů a s tím spojené jejich nižší odbornosti. Tyto změny mají patrně i dopad na nižší vyhledávací aktivitu policie. Užší spolupráce dozorového státního zástupce s příslušnými policisty se osvědčuje jako velmi dobrá praxe.

V mimotrestní působnosti dosahují státní zastupitelství standardně výsledků přiměřených vytvořeným podmínkám (zejména personálním) a zdrojům poznatků. Výkon této působnosti lze rozdělit na dvě zásadní oblasti: vstupovou a návrhovou činnost, a na výkon dozoru nad zákonností omezení svobody v detencích.

Ve vstupové a návrhové činnosti jde především o součást realizace veřejného zájmu v souvislosti s výkonem trestní působnosti (vstupová činnosti je nejvíce využívána v řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, způsobilosti k právním úkonům, uložení výchovného opatření, nařízení ústavní výchovy, pozastavení, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti).

Úkolem dozoru v detencích je zejména posílit ochranu těch, kdož jsou ve svém postavení oslabeni. Obecně lze konstatovat zejména problémy s přeplněností věznic, na něž státní zastupitelství reagovalo i svou vlastní dozorovou činností, ač přijetí efektivních nápravných opatření je mimo jeho působnost.

Dozor v detenčních ústavech vykonávají státní zástupci především formou prověrek. V roce 2011 podala státní zastupitelství celkem 21 návrhů na zrušení ochranné nebo ústavní výchovy a 4 návrhy na uložení ochranné (ústavní) výchovy.

V rámci dozoru nad věznicemi vydali v roce 2011 státní zástupci ve 23 případech příkaz k zachování předpisů platných pro výkon vazby, nařízení propuštění soby tam držené v rozporu s příslušným rozhodnutím orgánu činného v trestním řízení. Vnější telefonický kontakt osoby umístěné v předběžné, vydávací nebo předávací vazbě dosud není náležitě upraven a nepodléhá kontrole orgánů činných v trestním řízení. Zjištění v těchto oblastech nemůže státní zastupitelství řešit, bude je však, podle povahy věci a závažnosti, signalizovat orgánům příslušným k jejich řešení.