Nejvyšší soud a NSZ prosazují větší využívání peněžitých trestů i odklonů v trestním řízení

Společná tisková zpráva Nejvyššího soudu a Nejvyššího státního zastupitelství

Praha 30. ledna 2018 – Více než zdvojnásobení počtu ukládaných peněžitých trestů v České republice za poslední dva roky, takový je konkrétní výsledek společné snahy Nejvyššího státního zastupitelství a Nejvyššího soudu. Už v roce 2016 obě instituce veřejně deklarovaly svůj úmysl přesvědčit soudy, aby peněžité tresty ukládaly častěji. Rok 2017 byl pak ve znamení společně pořádaných seminářů, které soudcům, státním zástupcům a policistům vysvětlovaly jednotlivé aspekty ukládání peněžitých trestů. Uložení peněžitého trestu musí totiž nepochybně předcházet kvalitní přípravné řízení, ve kterém je třeba zkoumat osobní, majetkové, rodinné a jiné poměry obviněného.

Počet peněžitých trestů (jako hlavní i jako další sankce) ve vztahu k počtu odsouzených

Počet peněžitých trestů se v České republice až do roku 2015, resp. poloviny roku 2016, dlouhodobě pohyboval pod hranicí 4 %, většinou se jednalo o tresty v dopravě. Například v Německu počet ukládaných peněžitých trestů již řadu let dosahuje téměř 85 %, v Nizozemsku zákon o peněžitých trestech z roku 1983 stanovuje, že peněžitý trest má být upřednostněn před trestem odnětí svobody, a to u všech trestných činů, dokonce i v případě, kdy lze uložit doživotní trest odnětí svobody. Průměrně je zde vyměřen peněžitý trest ve více než 55 % rozhodnutí. V Rakousku je peněžitým trestem potrestán každý třetí odsouzený, mezi země s vysokým počtem peněžitých trestů (170.000 – 180.000 ročně) patří Francie.

Nejvyšší soud a Nejvyšší státní zastupitelství v minulých měsících zároveň shromažďovaly podklady a náměty širokého spektra odborníků k dalšímu navýšení podílu ukládaných peněžitých trestů. „V tuto chvíli musíme soudcům, státním zástupcům i policii pomoci také novelizací trestního zákoníku a trestního řádu. Proto vznikl legislativní návrh, který obsahuje například zásadu, aby se u majetkových trestných činů prioritně uvažovalo právě o uložení peněžitého trestu, jako univerzálního majetkového trestu. Už v přípravném řízení musí být zjišťovány majetkové poměry obviněného. Musí dojít také k úpravám samotného výkonu peněžitého trestu,“ naznačuje další kroky předseda Nejvyššího soudu prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. Mezi navrhovanými legislativními změnami jsou proto například tyto:

–       K § 69; § 68 odst. 3, 5 a 7 trestního zákoníku se navrhuje zrušení institutu náhradního trestu odnětí svobody, namísto kterého by se zavedl postup spočívající v možnosti přeměnit peněžitý trest nebo jeho zbytek v nepodmíněný trest odnětí svobody. Přeměna nevykonaného peněžitého trestu by se pak měla řídit pevně daným přepočtem, určeným poměrem. Každá zcela nezaplacená částka odpovídající jedné denní sazbě by se mohla přepočítat např. na dva dny odnětí svobody. Pro zjednodušení výkonu peněžitého trestu se dále navrhuje zrušení možnosti přeměny nevykonaného peněžitého trestu v trest domácího vězení nebo obecně prospěšných prací.

–      K § 89 odst. 1; § 91 a § 92 trestního řádu se navrhuje zavedení výslovné povinnosti zjišťovat osobní, majetkové, rodinné a jiné poměry pachatele v dokazování při trestním stíhání, zejména při výslechu obviněného.

–   § 343 trestního řádu by nově stanovil přednost vymáhání peněžitého trestu před rozhodnutím o jeho přeměně v trest odnětí svobody a vymáhání tohoto trestu celními úřady, které jsou obecně pověřeny správou daní a jiných peněžitých plnění. Vymáhání peněžitých trestů představuje pro soudy nadměrnou administrativní zátěž, která se odráží v počtu ukládaných peněžitých trestů.

Návrhů ke změně legislativy je více, tisková zpráva uvádí jen ty základní. Od většiny návrhů ke změně trestního zákoníku se odvíjejí změny souvisejících ustanovení trestního řádu a naopak.

Odklony v trestním řízení rozumíme zvláštní způsoby trestního řízení, alternativní ve vztahu ke standardnímu projednání věci v hlavním líčení. Trestní věc je díky nim možné vyřídit stejně plnohodnotně jako ve standardním trestním řízení. Navíc se zde uplatňují zásady restorativní  justice,    která    umožňuje odstraňovat    konflikty mezi pachateli a poškozenými.

K odklonům náleží zejména podmíněné zastavení trestního stíhání, narovnání, trestní příkaz, dále podmíněné odložení podání návrhu na potrestání, v řízení ve věcech mládeže odstoupení od trestního stíhání. Trestní řád novelizací zákonem č. 293/2012 pracuje s účinností od 1. 9. 2012 též s dohodou o vině a trestu. Tu je možné prozatím uzavřít pouze u trestných činů, které nejsou zvlášť závažnými trestnými činy, tedy u přečinů a zločinů, u nichž horní hranice odnětí svobody nedosahuje 10 let. Nejvyšší státní zastupitelství, za podpory Nejvyššího soudu, chce aplikaci dohody o vině a trestu podstatně rozšířit i na zvlášť závažné trestné činy. „Dohoda o vině a trestu skýtá prostor pro efektivní a rychlý postup justice. Legislativní úprava může rozšířit využití tohoto nástroje na mnohem větší počet případů,“ vysvětluje nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Ve snaze efektivněji a častěji využívat odklonů v trestním řízení se Nejvyšší státní zastupitelství a Nejvyšší soud společně pro rok 2018 zaměřují na organizování seminářů pro policii, státní zástupce a také soudce. Jedná se o obdobu úspěšného programu zaměřeného loni na peněžité tresty. První seminář se konal pro více než stovku účastníků již v polovině ledna, další se uskuteční 12. února.

Odklony v trestním řízení v letech 2015 – 2017 – tabulka zde

Společná snaha o častější ukládání peněžitých trestů a využívání odklonů v trestním řízení by měla jednoznačně vést ke snížení obsazenosti věznic a zvýšení účinnosti trestních sankcí. Je potřeba těmito přístupy také nahradit nadmíru využívané podmíněné tresty.

Stav obsazenosti vězeňských zařízení ke dni 26. 1. 2018

Zdroj: Vězeňská služba ČR

Mgr. Petr Tomíček, tiskový mluvčí Nejvyššího soudu
Mgr. Petr Malý, tiskový mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství