Podávání a vyřizování žádostí o informace na Vrchním státním zastupitelství v Praze podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů

Žádost o poskytnutí informace se podává ústně nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. Ústní žádost lze podat telefonickým dotazem z vrátnice budovy na linku 630. Není-li žadateli na ústně podanou žádost informace poskytnuta anebo nepovažuje-li žadatel informaci poskytnutou na ústně podanou žádost za dostačující, je třeba podat žádost písemně. Informace se poskytují bezplatně, pokud nejde o případy uvedené v § 17 odst. 1 zákona (blíže viz zde).

Postup při podávání a vyřizování písemných žádostí o poskytnutí informace

Žádost lze podat poštou, prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací nebo osobně na podatelně Vrchního státního zastupitelství v Praze v č. dveří 28 v přízemí budovy. Ze žádosti musí být zřejmé, že je určena Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze a že se žadatel domáhá poskytnutí informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím.  Fyzická osoba uvede v žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Právnická osoba uvede název, identifikační číslo, adresu sídla a adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla. Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa.

Je-li žádost učiněna elektronicky, musí být podána prostřednictvím elektronické adresy podatelny. Neobsahuje-li žádost údaje o tom, kterému povinnému subjektu je určena a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu tohoto zákona, a adresu pro doručování, případně není-li elektronická žádost podána prostřednictvím elektronické adresy podatelny, není žádostí ve smyslu tohoto zákona.

Brání-li nedostatek údajů o žadateli postupu vyřízení žádosti o informaci podle tohoto zákona, zejména podle § 14a nebo 15, vyzve Vrchní státní zastupitelství v Praze žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil; nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, Vrchní státní zastupitelství v Praze žádost odloží.

V případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve Vrchní státní zastupitelství v Praze žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil; neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, Vrchní státní zastupitelství v Praze rozhodne o odmítnutí žádosti.

Žádost bude odložena také v případě, že se požadované informace nevztahují k působnosti Vrchního státního zastupitelství v Praze. O tom bude žadatel informován do sedmi dnů ode dne doručení žádosti.

Vrchní státní zastupitelství v Praze poskytne požadovanou informaci ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí nebo ode dne doplnění či upřesnění žádosti. Lhůtu pro poskytnutí informace je možno prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše však o deset dní. O prodloužení lhůty i o jeho důvodech bude žadatel informován před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace.

Pokud Vrchní státní zastupitelství v Praze žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, s výjimkou výše uvedených případů, kdy se žádost odloží. Rozhodnutí o odmítnutí žádosti doručí do vlastních rukou žadatele.

Proti rozhodnutí Vrchního státního zastupitelství v Praze o odmítnutí žádosti lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů od doručení rozhodnutí. Odvolání se podává u Vrchního státního zastupitelství v Praze a rozhoduje o něm Nejvyšší státní zastupitelství.

Na postup při vyřizování žádostí o informace může podat stížnost žadatel, který nesouhlasí s vyřízením žádosti odkazem na zveřejněnou informaci ve smyslu § 6 zákona, kterému nebyla informace v zákonné lhůtě poskytnuta a současně nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti, nebo kterému byla poskytnuta informace částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti. Stížnost se podává u Vrchního státního zastupitelství v Praze, a to do 30 dnů ode dne doručení příslušného sdělení anebo ode dne uplynutí lhůty pro poskytnutí informace. O stížnosti rozhoduje Nejvyšší státní zastupitelství.

Úplné znění zákona o svobodném přístupu k informacím (jakož i dalších citovaných předpisů) je k dispozici k nahlédnutí v kanceláři VSZ, tel. linka 630. Ostatní informace, jež je Vrchní státní zastupitelství v Praze povinno podle zákona o svobodném přístupu k informacím zveřejnit, jsou uvedeny pod hesly „Povinně zveřejňované informace o státním zastupitelství“, „Úhrada nákladů za poskytnutí informací“ anebo na elektronické úřední desce Vrchního státního zastupitelství v Praze.

Výluky z práva na svobodný přístup k informacím

Zákon o svobodném přístupu k informacím se nevztahuje na poskytování informací o údajích vedených v centrální evidenci účtů a v navazujících evidencích, informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, a dalších informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací.

Povinnost poskytovat informace se netýká též dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Zákon o svobodném přístupu k informacím stanoví právní důvody pro odmítnutí poskytnutí informací (viz § 7 až § 11 zákona; nad rámec těchto právních důvodů lze poskytnutí informace odmítnout také z důvodů faktických, např. pokud Vrchní státní zastupitelství v Praze požadovanou informací nedisponuje a ani není povinno jí disponovat). Z hlediska povahy činnosti Vrchního státního zastupitelství v Praze se bude v praxi jednat nejčastěji o tyto situace:

Vrchní státní zastupitelství v Praze může omezit poskytnutí informace, pokud se vztahuje výlučně k jeho vnitřním pokynům a personálním předpisům [§ 11 odst. 1 písm. a) zákona].

Vrchní státní zastupitelství v Praze neposkytne informace o probíhajícím trestním řízení, nebo týkající se trestního řízení, pokud by její poskytnutí ohrozilo či zmařilo účel trestního řízení, zejména zajištění práva na spravedlivý proces [§ 11 odst. 4 písm. a) zákona].

Vrchní státní zastupitelství v Praze neposkytne informaci o činnosti orgánů činných v trestním řízení nebo bezpečnostních sborů, která se týká předcházení, vyhledávání, odhalování nebo stíhání trestné činnosti nebo ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, pokud by její poskytnutí ohrozilo práva třetích osob anebo schopnost orgánů veřejné moci předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost, stíhat trestné činy nebo zajišťovat veřejný pořádek a bezpečnost České republiky [§ 11 odst. 6 zákona].

V této souvislosti upozorňuje Vrchní státní zastupitelství v Praze zejména na to, že je příslušné k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení ve věcech úmyslných trestných činů typově nejzávažnější hospodářské a finanční kriminality. Poskytování informací o činnosti Vrchního státního zastupitelství v Praze týkající se trestního řízení tedy bude v zásadě výjimečné, neboť je dán intenzivní veřejný zájem na tom, aby odhalování či stíhání této trestné činnosti nebylo ohroženo či dokonce zmařeno předčasným zpřístupňováním informací o činnosti Vrchního státního zastupitelství v Praze neoprávněným osobám.

Poskytování informací o trestním řízení se řídí též ustanoveními § 8a až § 8c trestního řádu.

Důvodem k odmítnutí žádosti o poskytnutí informace může v určitých případech být též zneužití práva na informace na straně žadatele. Nelze přitom předem paušálně stanovit, kdy se o zneužití práva bude jednat a kdy nikoliv; vše závisí na konkrétních okolnostech podání žádosti. Vrchní státní zastupitelství v Praze proto pro ilustraci odkazuje na kopie správních rozhodnutí, v nichž v konkrétních případech shledalo zneužití práva na svobodný přístup k informacím ze strany žadatele (SIN 51/2019 a SIN 57/2020).

Podání, která nejsou žádostmi o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb.

Z pohledu práv občanů, daných jim zákonem o svobodném přístupu k informacím, je vhodné upozornit ještě na některé následující skutečnosti, aby snad v praxi nedocházelo k zaměňování některých pojmů nebo institutů.

Žádost o informaci tak především nelze zaměňovat se stížností podanou podle trestního řádu. Takovouto stížností se totiž účastník trestního řízení domáhá přezkoumání rozhodnutí policejního orgánu, vyšetřovatele, popř. státního zástupce nebo soudu v konkrétní trestní věci. Její přípustnost, okruh oprávněných osob a řízení o této stížnosti je upraveno v trestním řádu. 

Zároveň však nelze žádost o informaci zaměňovat ani s podnětem k výkonu dohledu podle § 12c a násl. zákona č. 283/1993 Sb. V tomto případě jde o institut, který v jednotné soustavě státního zastupitelství umožňuje, a to jak z vlastní iniciativy, tak na vnější podnět, vyššímu státnímu zastupitelství přezkoumat a posoudit činnost bezprostředně nižšího státního zastupitelství, zejména z hlediska dodržování právních předpisů. Jde tedy o zvláštní institut, který se uplatňuje jen uvnitř soustavy státního zastupitelství a v rámci jeho působnosti. Nelze ho proto směšovat ani s postupy, které upravuje trestní řád.        

Konečně je třeba poukázat na to, že žádost o informaci nelze zaměňovat ani s podnětem k podání stížnosti pro porušení zákona. Tato stížnost, kterou může podat u Nejvyššího soudu jen ministr spravedlnosti, je zvláštním institutem, kterým lze nepadnout již pravomocné rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení (§ 266 a násl. trestního řádu). Jde o mimořádný opravný prostředek. Podněty k podání stížnosti pro porušení zákona prošetřuje dle § 466 trestního řádu státní zastupitelství. Problematika stížnosti pro porušení zákona je kromě trestního řádu upravena i ve vyhlášce Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb.