Podle povahy věci a obsahu podání se může jednat zejména o následující podání.

Jedná se o návrh na podání žaloby z důvodu závažného veřejného zájmu proti rozhodnutí správního orgánu.

Dohled je výkonem oprávnění, stanovených zákonem o státním zastupitelství, k zajištění řídících a kontrolních vztahů mezi různými stupni státních zastupitelství a uvnitř jednotlivých státních zastupitelství při výkonu působnosti státního zastupitelství.

Nejblíže vyšší státní zastupitelství je oprávněno vykonávat dohled nad postupem nejblíže nižších státních zastupitelství ve svém obvodu při vyřizování věcí v jejich příslušnosti a dávat jim k jejich postupu písemné pokyny.

Nejblíže vyšší státní zastupitelství může věc odejmout nejblíže nižšímu státnímu zastupitelství a vyřídit ji samo též tehdy, je-li nejblíže nižší státní zastupitelství nečinné nebo se v jeho postupu vyskytují nedůvodné průtahy.

Není-li podatel spokojen se způsobem vyřízení svého podání, může požádat o přezkoumání vyřízení podání nejblíže vyšší státní zastupitelství, jehož rozhodnutí v téže věci je konečné.

Není-li podnět zjevně nedůvodný, přezkoumá spisový materiál státní zástupce v rozsahu potřebném pro posouzení důvodnosti podnětu a o výsledku přezkoumání vyrozumí podatele a příslušné státní zastupitelství.

Jedná se o návrh na zahájení občanského soudního řízení o neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví v případech, kdy při jejím uzavírání nebyla respektována ustanovení omezující volnost jejich účastníků.

Stížnost na průtahy při plnění úkolu státního zastupitelství nebo na nevhodné chování státních zástupců a ostatních zaměstnanců státního zastupitelství.

Podnětem k podání stížnosti pro porušení zákona v trestní věci je podání, kterým podatel žádá o přezkoumání zákonnosti pravomocného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení, proti němuž může ministr spravedlnosti podle trestního řádu podat stížnost pro porušení zákona (§ 266 a násl. trestního řádu) a nápravu případné nezákonnosti rozhodnutí nelze zajistit podle jiných ustanovení trestního řádu. Podnět se může týkat i nezákonnosti postupu řízení, na jehož podkladě bylo takové rozhodnutí učiněno (§ 31 odst. 1 vyhlášky č. 23/1994 Sb.).

Z podnětu musí být patrno, kdo jej podává, označení rozhodnutí soudu nebo orgánu přípravného řízení trestního, jehož nezákonnost je namítána, a v čem je spatřováno porušení zákona. Nemá-li podání některou z těchto náležitostí a není-li ani po upozornění doplněno, může je státní zastupitelství příslušné k jeho vyřízení odložit, o čemž podatele vyrozumí (§ 31 odst. 2 vyhlášky č. 23/1994 Sb.).

Státní zastupitelství prošetřuje podněty k podání stížnosti pro porušení zákona, které mu jsou adresovány nebo které mu postoupí ministr spravedlnosti. K prošetření je příslušné státní zastupitelství bezprostředně nadřízené státnímu zastupitelství, které bylo v původním řízení ve věci činné v posledním stupni. Po prošetření státní zastupitelství předloží ministru spravedlnosti stanovisko, v němž navrhne buď podnět odložit, nebo podat stížnost pro porušení zákona (§ 266 trestního řádu).

Je-li státnímu zastupitelství doručeno podání obviněného označené jako podnět ke stížnosti pro porušení zákona a přichází-li v úvahu podání dovolání proti takovému rozhodnutí, státní zastupitelství poučí podatele o možnosti napadnout rozhodnutí dovoláním a současně mu sdělí, že se podáním dále nezabývá (§ 31 odst. 3 vyhlášky č. 23/1994 Sb.). Probíhá-li v trestní věci řízení o návrhu na povolení obnovy řízení nebo řízení o ústavní stížnosti ohledně obviněného, kterého se podnět týká, státní zástupce postoupí podnět bez dalšího řízení Ministerstvu spravedlnosti a odesílatele o tom vyrozumí (§ 32 odst. 2 vyhlášky č. 23/1994 Sb.).

Podává se u orgánu, proti jehož usnesení stížnost směřuje, a to do tří dnů od oznámení usnesení. Oznámením se zde rozumí zpravidla doručení opisu usnesení. Zákon nepožaduje žádné zvláštní obsahové nebo formální náležitosti stížnosti, přičemž se každé podání posuzuje podle svého obsahu, bez ohledu na to, jak je označeno. Stížnost nemusí být ani odůvodněna. Musí však z ní být zřejmé minimálně to, kdo ji podává a proti kterému rozhodnutí směřuje. Stížnost lze opřít o nové skutečnosti a důkazy.

Informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, lze získat na základě ústní nebo písemné žádosti. Informace jsou poskytovány bezplatně, v případech uvedených v přiloženém sazebníku je však požadována úhrada nákladů podle § 17 zákona o svobodném přístupu k informacím.

Ze žádosti musí být zřejmé, že je určena státnímu zastupitelství a že se žadatel domáhá poskytnutí informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím, dále musí být uvedeno, kdo žádost podává. Podává-li žádost fyzická osoba, uvede v písemné žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není-li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro doručování, liší-li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Je-li písemná žádost podávána právnickou osobou, uvede název, identifikační číslo osoby, adresu sídla a adresu pro doručování, liší-li se od adresy sídla.

Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa. Pokud je žádost učiněna elektronicky, musí být podána prostřednictvím elektronické podatelny daného státního zastupitelství.

Není-li ze žádosti zřejmé, kterému povinnému subjektu (§ 2 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím) je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí informace, není žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Stejně tak není žádostí podle tohoto zákona elektronicky zaslaná žádost, která nebyla podána prostřednictvím elektronické podatelny státního zastupitelství.

Odvolání lze podat proti rozhodnutí státního zastupitelství jako povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace (§ 15 zákona o svobodném přístupu k informacím). Proti rozhodnutí státního zastupitelství o odmítnutí žádosti lze do 15 dnů od doručení podat odvolání.

Z důvodů stanovených zákonem o svobodném přístupu k informacím (§ 16a odst. 1) může žadatel podat stížnosti na postup při vyřizování žádosti o informace. Důvodem stížnosti mohou být zejména tyto skutečnosti:

• a) žadateli nebyla poskytnuta zveřejněná informace, přestože na jejím přímém poskytnutí trval,
• b) po uplynutí zákonné lhůty k poskytnutí informace nebyla informace poskytnuta, ani nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti,
• c) informace byla poskytnuta jen částečně, aniž by o zbytku žádosti bylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti,
• d) žadatel nesouhlasí s výší úhrady nákladů na poskytnutí informace, která mu byla sdělena.

Stížnost lze podat písemně nebo ústně. Je-li stížnost podána ústně a nelze-li ji hned vyřídit, sepíše o ní pověřený zaměstnanec státního zastupitelství záznam.

Stížnost se podává u státního zastupitelství, a to

• a) jde-li o důvod stížnosti uvedený výše pod písmeny a) a d), do 30 dnů ode dne, kdy bylo žadateli doručeno sdělení, jež je důvodem stížnosti,
• b) jde-li o důvod stížnosti uvedený výše pod písmeny b) a c), do 30 dnů ode dne uplynutí lhůty pro poskytnutí informace.

Státní zastupitelství může podané stížnosti samo vyhovět. Neučiní-li tak, předloží stížnost s příslušným spisem do 7 dnů od jejího doručení nadřízenému orgánu, který o stížnosti rozhodne do 15 dnů ode dne, kdy mu byla předložena.

I na státní zastupitelství má každý právo sám nebo společně s jinými se obracet se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do jeho působnosti (§ 1 odst. 1 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním).

Petice nesmí vyzývat k porušování ústavy a zákonů, popírání nebo omezování osobních, politických nebo jiných práv občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů, anebo k násilí nebo hrubé neslušnosti (§ 1 odst. 4 zákona č. 85/1990 Sb.).

Petice musí být písemná a musí být pod ní uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává; podává-li petici petiční výbor, uvedou se jména, příjmení a bydliště všech členů výboru a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci zastupovat (§ 5 odst. 1 zákona č. 85/1990 Sb.).

Státní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout. Nepatří-li věc do jeho působnosti, petici do 5 dnů postoupí příslušnému státnímu orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal (§ 5 odst. 2 zákona č. 85/1990 Sb.).