Trestní oznámení je jakékoliv podání, z něhož vyplývá důvodné podezření, že došlo ke spáchání trestného činu.

Trestní oznámení lze učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů nebo telefaxem. Ten, kdo činí podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu, uvede současně poskytovatele certifikačních služeb, který jeho certifikát vydal a vede jeho evidenci, nebo certifikát připojí k podání.

V přípravném řízení sepisují podání ústně do protokolu policejní orgány a věcně a místně příslušná (tj. zejména okresní) státní zastupitelství. Jsou-li pro to důležité důvody, mohou je výjimečně sepsat i státní zastupitelství a soudy vyššího stupně. Tyto důležité důvody mohou spočívat např. v neodkladnosti sepsání podání nebo v okolnosti, že podatelem je osoba, jejíž vážný zdravotní stav odůvodňuje bezodkladné sepsání trestního oznámení.

Pokud bude trestní oznámení podáno u věcně nebo místně nepříslušného státního zastupitelství, musí být neprodleně postoupeno státnímu zastupitelství, které je k jeho vyřízení příslušné. Totéž se týká trestních oznámení, jež budou věcně a místně nepříslušnému státnímu zastupitelství doručena.

Trestní oznámení můžeme rozdělit do několika skupin. Ideální je situace, pokud popisují to, co se mělo stát a v čem se spatřuje trestný čin. Pak je potřeba je rychle předat policejnímu orgánu, aby je prověřil. Může jít např. o oznámení, že bývalý manžel neplatí výživné na dítě apod. U jiných podání není hned dopředu zcela jasné, zda popsané jednání bude skutečně naplňovat skutkovou podstatu trestného činu, nicméně i takové je namístě prověřit postupem před zahájením trestního stíhání. Např. obchodní partner objednal dodávku zboží a zjistilo se, že dotyčný dluží řadě osob a jsou vůči němu vedeny exekuce. V takových případech bude sice nejprve nezbytné přesně určit a prokázat existenci podvodného úmyslu v době odběru zboží, tyto a další dosud neobjasněné okolnosti nicméně nebrání zahájení trestního řízení i přípravného řízení trestního.

Naopak některá podání, ačkoliv jsou tak označena, zjevně trestním oznámením být nemohou, protože v nich nejsou zahrnuty ani základní skutečnosti nasvědčující spáchání trestného činu (údaje o trestném činu, jeho možném pachateli, o škodě nebo jiné újmě vzniklé trestným činem a další podstatné skutečnosti).

Podání se totiž vždycky posuzují podle svého obsahu.

Za trestní oznámení se tak nepokládá zejména:

• řádný opravný prostředek podle trestního řádu,
• podnět k uplatnění mimořádného opravného prostředku podle trestního řádu,
• stížnost na průtahy při plnění úkolů státního zastupitelství nebo na nevhodné chování státních zástupců, vyšších úředníků a ostatních zaměstnanců státního zastupitelství,
• podání vyjadřující nespokojenost s postupem státního zástupce (trestním i netrestním),
• podněty k dohledu v soustavě státního zastupitelství,
• podání vyjadřující nespokojenost s rozhodnutím soudu,
• podání, jimiž se podatel domáhá nároků občanskoprávních.

Obecně platí, že pokud je státnímu zastupitelství doručeno podání označené jako trestní oznámení, státní zástupce přezkoumá, zda v něm jsou uvedeny základní skutečnosti svědčící o podezření ze spáchání trestného činu. Jestliže v podání nejsou uvedeny takové skutečnosti, státní zástupce je vrátí podateli s poučením, jak nedostatky odstranit a jaké důsledky by mělo jejich neodstranění v přiměřené lhůtě, kterou mu stanoví. Může také výjimečně policejnímu orgánu uložit k prověření podání provedení úkonů podle zákona o policii nebo zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů k objasnění povahy podání.

Podání, která ani po doplnění neobsahují údaje, z nichž lze učinit závěr o podezření z trestného činu, ač oznamovatel tvrdí, že jde o trestní oznámení, se odloží nebo odevzdá k projednání přestupku, jiného správního deliktu, kázeňského či kárného provinění, sepsal-li policejní orgán záznam o zahájení úkonů trestního řízení. V ostatních případech je podatel vyrozuměn o závěru spočívajícím ve zjevné neodůvodněnosti podezření z trestné činnosti.

Podání, která nejsou podatelem podepsána (anonymní podání), pokud z nich nelze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, se bez dalšího založí. Další podání, která nejsou trestními oznámeními, státní zástupce podle povahy věci vyřídí zejména vrácením podateli a jeho stručným poučením nebo postoupením příslušnému orgánu. Rozhodnutí o tom nevydává. Podatel se o učiněném opatření musí vždy vyrozumět.