Tisková zpráva ze dne 6. listopadu 2023

Z pozice tiskového mluvčího Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 a Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4 si dovoluji doplnit ve stručnosti kontext k informacím týkajícím se dvou aktuálně mediálně sledovaných kauz.

Kauza v mediálním prostoru označovaná jako: „kauza Olšanské hřbitovy“

V dané věci bylo veřejným sdělovacím prostředkům poskytnuto vyjádření stran vyřízení medializovaného podání, které bylo nejprve doručeno na Nejvyšší státní zastupitelství následně postoupeno Městskému státnímu zastupitelství v Praze a Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1. Podání obsahovalo odkaz na informace objevující se ve veřejném prostoru a týkající se trestní věci z konce osmdesátých let minutého století.

Dostupné informace mohly naznačovat spáchání trestného činu příslušníky STB. Z uvedeného důvodu obvodní státní zastupitelství předalo věc policejnímu orgánu k přijetí dalších opatření. V rámci dalšího postupu bylo však na základě informací Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zjištěno, že se předmětným podezřením tento úřad již zabýval v devadesátých letech, a to k podnětu samotného odsouzeného. V roce 1997 byla tato věc policejním orgánem odložena a stížnost odsouzeného byla tehdejším dozorovým státním zástupcem v prosinci roku 1997 jako nedůvodná zamítnuta. Z uvedených důvodů, kdy věc týkající se shodných informací byla již jednou orgány činnými v trestním řízení vyřízena, nebyla v rámci vyřizování nyní doručeného podání, které neobsahovalo vlastní originální a nové informace, přijata další opatření.

Kauza v mediálním prostoru označovaná jako: „kauza IKEM“

Státnímu zastupitelství nepřísluší, aby v rámci neveřejného přípravného řízení trestního vedlo polemiku se sdělovacími prostředky či uživateli sociálních sítí, komentovalo jednotlivé úkony řízení a vysvětlovalo právní úpravu tyto úkony upravující. Z hlediska informování veřejnosti však považuji za vhodné uvést na pravou míru tvrzení některých médií týkající se údajné manipulace s věcnou příslušností policejního orgánu a snahy omezovat činnost nezávislé žurnalistiky ve věci v mediálním prostoru označované jako „kauza IKEM“, a to zejména proto, že původce těchto spekulací přistoupil k jejich šíření aniž by učinil alespoň pokus o jejich ověření z oficiálního zdroje, jímž je z povahy věci v přípravné fázi trestního řízení především příslušný státní zástupce.

K informacím některých médií týkajícím se údajné manipulace s věcnou příslušností policejního orgánu považuji za nutné připomenout, že odpovědnost za výsledek přípravného řízení trestního leží na příslušném státním zástupci. Z tohoto důvodu je státní zástupce ve věci vykonávající dozor nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení podle zákona nadán též výraznými pravomocemi ve vztahu k policejním orgánům. Mezi tyto pravomoci patří též oprávnění odebrat věc policejnímu orgánu, který by byl jinak ve věci příslušný, a tuto přidělit policejnímu orgánu jinému, lze-li předpokládat, že tento krok povede k dosažení účelu trestního řízení, a to například i s přihlédnutím k ekonomii řízení (viz ustanovení § 2 odst. 4 trestního řádu).

K aktuálním informacím některých médií týkajícím se výzvy policejního orgánu k vydání věci adresované členovi redakce považuji za nutné zdůraznit, že orgány činné v trestním řízení nečiní ve své činnosti rozdíly v závislosti na tom, vůči komu je daný procesní úkon prováděn. Procesní úkony a procesní písemnosti tak nejsou přizpůsobovány například tomu, zda je jejich adresát novinářem či jinou osobou mediálně činnou. Výzva k vydání věci je rovněž dokumentem formulářového typu, jehož obvyklou a zákonem výslovně požadovanou náležitostí je rovněž poučení o možných následcích nesplnění výzvy (viz ustanovení § 78 odst. 1 trestního řádu). 

Skutečnost, že se orgány činné v trestním řízení v odůvodněných případech obrací též přímo na jednotlivé novináře, lze ilustrovat na řadě případů z nedávné doby, z nichž lze zmínit například věc v mediálním prostoru známou jako: „kauza zavlečení na Krym“, v níž byli policejním orgánem vyzváni k podání vysvětlení dva novináři, kteří navštívili oznamovatele ve Švýcarsku, či věc v mediálním prostoru známou jako: „kauza Čapí hnízdo“, v níž soud v rámci hlavního líčení vyslýchal novinářku k informacím, které získala v rámci práce na své reportáži.

Existence ustanovení tiskového zákona o ochraně zdroje a obsahu informací a související ustanovení trestního řádu nelimituje orgány činné v trestním řízení, aby vyzvaly konkrétního novináře, který vlastním jménem, na více platformách, a nikoliv pouze prostřednictvím jediného vydavatele uvádí okolnost, že disponuje potenciálně relevantními informacemi pro trestní řízení, k jejich vydání. Daná ustanovení pouze umožňují novináři určité informace bez jinak očekávatelné a zákonné sankce neposkytnout, považuje-li to z nějakého důvodu za vhodné. Je tedy zřejmé, že v dané věci došlo k záměně dvou odlišných skutečností pramenící z nepochopení institutů trestního řízení.

S ohledem na uvedené si dovoluji v závěru k výše rubrikovaným věcem upozornit, že před vytvořením konečného názoru je vždy namístě hodnotit poskytované a veřejně dostupné informace v maximálním kontextu, kterého lze v rámci informací dostupných z neveřejných přípravných řízení dosáhnout, zejména však s přihlédnutím k samotným normám trestního práva (zejména k zákonným ustanovením trestního řádu).

Mgr. Aleš Cimbala

tiskový mluvčí

Městské státní zastupitelství v Praze
nám. 14. října 2188/9

150 00  Praha 5

mluvci@msz.pha.justice.cz

Tel.: (+420) 737 247 285