Tiskové sdělení ze dne 21. července 2022

21. 7. 2022

Usnesení policejního orgánu o odložení věci v mediálním prostoru označované jako: „reklamní větev kauzy Čapí hnízdo“ shrnuje dosavadní průběh prověřování. Rozhodnutí policejního orgánu o odložení předmětné věci vyplývá z několika zásadních skutečností, kterým se policejní orgán v odůvodnění předmětného usnesení dostatečně věnoval a své úvahy v tomto směru podrobně rozpracoval. Státním zástupcem přezkoumávané usnesení policejního orgánu čítá 118 stran textu.


Po provedení přezkumu státní zástupce shledal, že je předmětné usnesení vystavěno logicky a předestírá právní úvahy, kterými se policejní orgán řídil. Státní zástupce tedy usnesení a způsob vyřízení věci akceptoval, respektive neshledal takové důvody, aby do předmětné věci zasáhl například uložením pokynu atp.


Již v úvodu tiskového sdělení si dovoluji poznamenat, že vydáním usnesení o odložení věci nedochází ve věci k vzniku tzv. překážky věci rozhodnuté. Naopak, pokud by se v budoucnu vyjevily takové skutečnosti, které by byly relevantní a rozhodné, pokračovaly by orgány činné v trestním řízení (v odůvodněných případech) v trestním řízení.


S ohledem na skutečnost, že s předmětnou věcí je spojován značný veřejný zájem vyplývající z potencionálního propojení věci s osobou vystupující ve vrcholné politice, dovoluji si, s respektem k zásadě neveřejnosti přípravného řízení, ve stručnosti uvést následující.


Velmi zjednodušeně, lze uvést, že prověřováním bylo primárně zjištěno, že reklama jako taková byla na farmě Čapí hnízdo realizována. Jako kruciální otázka (avšak problematická) se ukázala otázka určení rozsahu poskytnuté reklamy a následně ceny obvyklé (jejíž překročení však bez dalšího ještě nemusí dokládat podezření ze spáchání trestného činu).


Ze zajištěných důkazů, mimo jiné i výpovědí svědků, vyplynulo, že reklamní spoty, audiovizuální produkce, propagační materiál, loga atp. byl v prostorách nebo prostřednictvím poskytovatele reklamy (Farmy Čapí hnízdo) realizovány. Bannery, poutače, listinné materiály, reklamní spoty a další projevy reklamy byly provedenými důkazy prokázány. Nebyl však zjištěn důkaz, který by jednoznačně dokládal rozsah fakticky realizované reklamy. Je nutno uvést, že stran otázky rozsahu reklamního plnění dosud určité pochybnosti přetrvávají, avšak jak bylo uvedeno, v rámci prověřování nebyl zjištěn takový důkaz, který by jednoznačně monitoroval a popisoval rozsah realizované reklamy nepřetržitě v čase a nelze předpokládat, že by další prověřování v tomto směru takový důkaz přineslo. V návaznosti na tuto otázku pak nebylo možné určit otázku ceny obvyklé reklamy podle faktického plnění, ale znalec musel primárně vycházet z dalších zajištěných důkazů, především sjednaných smluv o koupi reklamy.


Policejní orgán, potažmo státní zástupce se v konečném souhrnu museli vypořádat celkem s pěti znaleckými posudky (z toho jeden byl vypracován na základě opatření o přibrání znalce policejním orgánem; jeden další posudek byl zpracován jako revizní). Je nutné konstatovat, že byť jsou posudky vypracovány renomovanými znalci v určitých částech se rozchází. V rámci prostudovaných znaleckých posudků
(případně odborných vyjádření) se policejní orgán seznámil se závěry znalců jak k určování cen celého reklamního souboru, tak k jednotlivým reklamním plněním podle typu reklamy a odběratele reklamy. V části zkoumaného reklamního plnění pak i znalec ustanovený opatřením policejního orgánu dospěl k závěru, že v podmínkách České republiky buď neexistují dostatečné srovnávací vzorky, nebo srovnávací vzorky vychází z interních databází znalců a nejsou tak bezezbytku přezkoumatelné.


Po zadání znaleckého posudku ze strany orgánů činných v trestním řízení se do jejich dispozice dostaly znalecké posudky vypracované pro potřeby odběratelů či poskytovatele reklamy. Z předložených posudků, byť je nutno minimálně na část posudků hledět kriticky s ohledem na nikoliv zcela odpovídající specializaci znaleckého subjektu, především vyplynulo, že na realizovanou reklamu není možné hledět jako na reklamu v úzkém slova smyslu, ale jako na speciální druh reklamy, a to na “sponzoring“. “Sponzoring“ je pak nutno považovat za zvláštní poddruh reklamy, který má též za cíl propagaci firmy (generování a podpora povědomí o firmě, budování implicitního spojení firmy s pozitivní skutečností). Sponzor pak má zájem na tom, aby sponzorovaný fungoval v takovém rozsahu a kvalitě, aby právě pozitivní spojení se sponzorem bylo reálně vytvářeno a sloužilo ku prospěchu sponzora. V souvislosti s touto skutečností pak v rámci prověřování bylo policejním orgánem zjištěno, že se objednatelé reklamy mimo jiné zabývali též otázkou, jakou procentuální část svého “hospodářského výkonu“ mohou do reklamy vložit, respektive jakou procentuální část do propagace vkládají jiné, srovnatelně velké, právnické osoby.


Policejní orgán, potažmo státní zástupce hodnotili kriticky všechny dostupné znalecké posudky. S ohledem na rozsah předmětného prověřování nebylo možné toliko nekriticky upřednostnit znalecký posudek vypracovaný na základě pověření policejního orgánu, kdy ani ostatní posudky nejevily znaky úmyslné manipulace, pouze toliko aplikovaly jiné, avšak odůvodněné, postupy a výpočty. Naopak znalec ustanovený policejním orgánem se nikoliv zcela bez pochybností vypořádal s doplňujícími otázkami policejního orgánu. Mezi zajištěnými důkazy (znaleckými posudky) byl zajištěn posudek z roku 2011, jenž se stal podkladem pro objednatele reklamy, kteří jej v rámci koupě reklamy reflektovali. Byť byl posudek vypracován v roce 2011, hodnotil zpětně, v jakém rozsahu a v jaké přiměřené částce mohla být reklama realizována v roce 2010. Tyto závěry pak dle názoru státního zástupce lze též vztáhnout na období následujících let a v rámci prověřování bylo od objednatelů reklamy zjištěno, že minimálně části z nich byl tento posudek znám a též se jím řídili.


Dále v průběhu prověřování bylo vyvráceno, že by se jednalo o centrálně řízený způsob zajištěný reklamy. Část z objednatelů reklamy uvedla, že tuto u Farmy Čapí hnízdo zakoupila čistě na základě jejich vnitřního obchodního rozhodnutí a část objednatelů reklamy pak toliko postupovala v souvislosti s doporučením mateřské společnosti, avšak rozsah a cenu reklamy určili na základě vlastního uvážení.


V závěru je tedy možné uvést, že nebylo možné bez pochybností určit jednak samotný rozsah realizované reklamy, tak i její obvyklou cenu. Naopak bylo nutné reflektovat zvláštní typ reklamy a to tzv. “sponzoring“ a zohlednit skutečnost, že objednatelé reklamy se v tomto směru řídili dle znaleckého posudku, a co do rozsahu možností
objednali a zaplatili reklamu (“sponzoring“) v částce ještě nižší, než jaká byla posudkem stanovena.


Též je nutné poznamenat, že v případě koupě “předražené věci/služby“ se bez dalšího nejedná o trestný čin. Bylo by možné v této otázce spekulovat nad úvahou nevěrné správy z nedbalosti ve vztahu ke statutárním orgánům objednatelů, ale tato úvaha též nemá oporu v provedeném prověřování. Jedná se tedy o pouhou hypotetickou úvahu, která má primárně vysvětlit odložení předmětné věci po provedeném prověřování.


Státní zástupce ani policejní orgán v této věci nezpochybňují závěry týkající se jiné trestní věci, že obchod s reklamou (reklamními produkty) byl hlavním a významným zdrojem finančních prostředků Farmy Čapí hnízdo (naopak tato skutečnost svědčí právě pro definování vztahu mezi objednateli reklamy a jejím poskytovatelem jako vztahu sponzorském), kdy tento příjem jí umožňoval plnit své závazky, ale ani rozsáhlé a časově náročné prověřování (časově náročné bylo především vypracování znaleckého posudku, kdy zpracování tohoto důkazního prostředku značnou měrou ovlivnilo délku celého prověřování) nedoneslo takové poznatky, které by pro potřebu dalšího postupu v trestním řízení dokládaly nezbytnou míru důvodného podezření z úmyslného jednání, které by naplňovalo skutkovou podstatu trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby.


Nad rámec uvedeného si dovoluji poznamenat, že i kdyby byly překonány výše uvedené nejasnosti, vyvstaly by další otázky, a to především s ohledem a změny osob na rozhodných pozicích u objednatelů i poskytovatele reklamy ve vztahu k promlčení jejich případné trestní odpovědnosti. Výhledem dalšího prověřování pak není v současné době dosažení takových poznatků, které by orgánům činným v trestním řízení umožnovaly zahájit trestní stíhání konkrétních osob pro jednání podřaditelné pod skutkovou podstatu konkrétního trestného činu. S ohledem na uvedené státní zástupce po přezkoumání (z úřední povinnosti) usnesení policejního orgánu, za daného důkazního stavu a procesní situace, akceptoval jako věcně správné.


Mgr. Aleš Cimbala
tiskový mluvčí


Městské státní zastupitelství v Praze Nám. 14. Října 2188/9
150 00 Praha 5


mluvci@msz.pha.justice.cz
Tel.: (+420) 737 247 285