Tiskové sdělení ze dne 14. února 2024

Dnešního dne poté, co k odvolání státního zástupce zrušil původní zprošťující rozsudek Městského soudu v Praze Vrchní soud v Praze, pokračovalo hlavní líčení ve věci mediálně označované jako: „kauza farmy Čapí hnízdo“.

V rámci hlavního líčení bylo Městským soudem v Praze doplněno dokazování v intencích pokynu odvolacího soudu (Vrchního soudu v Praze). Vyjma listin byly též provedeny výslechy znalců, a to jak znalce navrženého obhajobou, tak znalce obžaloby. Dále byl proveden nový výslech svědka, který z pohledu státního zastupitelství však nepřinesl žádná nová podstatná a relevantní zjištění. Svědek si řadu informací nepamatoval a byť u některých jím tvrzených skutečností nejprve sděloval, že tyto okolnosti ví, později se opravil, že se ve vztahu k projednávané věci jedná o pouhé jeho domněnky.

Po provedeném dokazování dal soud prostor k závěrečné řeči státnímu zástupci a obžalovaným, respektive obhajobě. Zjednodušeně řečeno státní zástupce v závěrečné řeči zejména poukázal na kontinuitu trestního řízení. Vysvětlil, že Vrchním soudem v Praze naznačené dvě základní myšlenkové linie byly přítomny souběžně, a to již v průběhu přípravného řízení a že spolu tyto souvisejí. Též poukázal na skutečnost, že tyto linie nejsou ve vzájemném rozporu a nevytvářejí alternativy skutkového děje, které by si odporovaly. Ve shodě s odvolacím i nalézacím soudem státní zástupce zdůraznil, že naplnění, byť pouze jedné z nich, by postačovalo k dovození viny obžalovaných. Pokud státní zástupce formuloval část své závěrečné řeči jako úvahy či pravděpodobnosti, pak nerelativizoval provedené důkazy, či nenahrazoval dokazování vlastními domněnkami, ale pouze poukazoval na okolnosti, jakým způsobem by se měly ubírat hodnotící úvahy nalézacího soudu. Je potřeba rozlišovat mezi dokazováním a hodnocením provedených důkazů. Zatímco důkazy, které mají dle obžaloby prokazovat vinu, státní zástupce jasně označil, tak v rámci svých úvah pouze zdůraznil, jaké závěry je možné z těchto důkazů dovodit, respektive jaké dovozuje (jak na něj provedené důkazy působí a co z nich vyplývá). Poukazoval na skutečnosti vyplývající z důkazů, které nabourávají obhajobou uplatňovanou verzi spočívající v tvrzení, že účelem „vyvedení“ společnosti s pozdějším názvem Farma Čapí hnízdo, a.s., která projekt realizovala, z holdingu AGROFERT koncem roku 2007 bylo rodinné podnikání osob blízkých obžalovanému, a tento záměr byl dán již před tím, než byla zvažována možnost žádat o poskytnutí předmětné dotace. Státní zástupce uváděl skutečnosti, které podle něj naopak prokazují, že prvotním účelem tohoto „vyvedení“ bylo právě zcela účelové „vytvoření“ podniku, který by zdánlivě splňoval podmínky, které byly kladeny na žadatele o poskytnutí dotace. Lze též připomenout, že úlohou státního zástupce u hlavního líčení je prokazovat vinu obžalovaných, státní zástupce tedy musí soudu sdělit jaké důkazy považuje za relevantní a může též nastínit, jaké závěry z těchto důkazů dovozuje.

Po závěrečných řečech obhajoby soud následně přistoupil již dnešního dne k vyhlášení rozsudku.

Soud oba obžalované opětovně zprostil obžaloby a své rozhodnutí, byť se jedná o tzv. stručné odůvodnění, poměrně precizně odůvodnil (s výjimkou části týkající se otázky relevantního trhu, kde odkázal na písemné vyhotovení rozsudku).  Ve stručnosti nalézací soud též připustil v určitých ohledech úspěch argumentace státního zástupce, avšak v souhrnu se s obžalobou neztotožnil v závěru, že nepřímé důkazy a z nich vyplývající zjištění utváří nepřerušený řetězec takových důkazů, které by byly schopny vyvrátit skutkovou verzi obhajoby, byť skutková verze obhajoby o rodinném podnikání minimálně ve vztahu k A. B. ml. po provedeném dokazování byla dle našeho názoru vyvrácena.

S ohledem na šíři úvah nalézacího soudu a odkaz v části týkající se úvah stran působení na relevantním trhu je nyní nutné, před rozhodnutím o podání odvolání, vyčkat na doručení písemného vyhotovení rozsudku. Neboť až na základě písemného vyhotovení rozsudku bude možné bez pochybností zjistit a určit, jaké skutečnosti má soud za prokázané, jaké za neprokázané a v jakých konkrétních místech spatřuje narušení uceleného řetězce nepřímých důkazů. S ohledem na skutečnost, že převážná část jednání je spojena s interní rozhodovací myšlenkovou činností obžalovaných, je zřejmé, že nyní ložená složitost věci spočívá především v citlivém posouzení nepřímých důkazů, kdy přímé důkazy, detailní znalosti myšlenkových a rozhodovacích pochodů obžalovaných, nelze mimo jiné s ohledem na zásadu zákazu sebeobviňovaní zajistit.

Takto lze nyní ve stručnosti shrnout vyjádření státního zastupitelství k této dotazované věci. Další vyjádření k této věci lze předpokládat až po doručení a prostudování písemného vyhotovení rozsudku a rozhodnutí o případném podání odvolání.

Mgr. Aleš Cimbala

tiskový mluvčí

Městské státní zastupitelství v Praze
Nám. 14. Října 2188/9

150 00 Praha 5

mluvci@msz.pha.justice.cz Tel.: (+420) 737 247 285

aktualizováno dne 15. února 2024