Krajní nouze – situace, kdy někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem. Čin provedený v této situaci pak není trestným činem, byť by jinak trestným činem byl. O krajní nouzi se však nejedná, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet.

Nepříčetnost – kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný.

Nutná obrana – situace, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem. Čin provedený v této situaci pak není trestným činem, byť by jinak trestným činem byl. Obrana však nesmí být zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.

Ochranné opatření je právním následkem trestného činu, a za určitých okolností i činu jinak trestného, protože poskytuje ochranu i mimo rámec trestní odpovědnosti. Sleduje účel trestního zákona, je ukládáno soudem a jeho výkon je vynutitelný státní mocí. Současná právní úprava zná tato ochranná opatření: ochranné léčení, zabezpečovací detence, zabrání věci, zabrání náhradní hodnoty, zabrání části majetku, zabrání spisů a zařízení a ochranná výchova.

Přečiny jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let.

Trest je právním následkem trestného činu, který vyjadřuje negativní právní hodnocení pachatele a jeho činu a působí k dosažení účelu trestního zákona. Trest se ukládá výhradně soudem a jeho výkon je vynutitelný státní mocí. Současná právní úprava zná tyto druhy trestů: odnětí svobody, domácí vězení, obecně prospěšné práce, propadnutí majetku, peněžitý trest, propadnutí věci, zákaz činnosti, zákaz pobytu, zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, ztrátu čestných titulů a vyznamenání, ztrátu vojenské hodnosti, vyhoštění.

Trestní odpovědnost právnických osob – právnické osoby jsou trestně odpovědné za všechny trestné činy, kromě těch, které jsou uvedeny v negativním výčtu podle zákona č. 418/2011 Sb. Ke vzniku trestní odpovědnosti právnické osoby je nutné, aby čin byl spáchán v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti. A to buď členem statutárního orgánu, respektive osobou, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat, nebo někým, kdo u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost, anebo někým, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby. V určitých případech je možné právnické osobě přičítat též spáchání zaměstnancem při plnění jeho pracovních úkolů. Za trestné činy spáchané právnickou osobou lze uložit pouze následující tresty: zrušení právnické osoby, propadnutí majetku, peněžitý trest, propadnutí věci, zákaz činnosti, zákaz držení a chovu zvířat, zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži, zákaz přijímání dotací a subvencí a uveřejnění rozsudku. Za jeden skutek je přitom možné trestně postihnout jak právnickou tak i fyzickou osobu. Právnická osoba se zprostí trestní odpovědnosti, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu uvedenými osobami  zabránila.

Trestný čin je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně.

Zločiny jsou všechny trestné činy, které nejsou podle trestního zákona přečiny.

Zmenšená příčetnost – kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu měl podstatně sníženou schopnost rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, je zmenšeně příčetný.

Zvlášť závažnými zločiny jsou ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let.

Dohoda o vině a trestu – Jedná se o možnost státního zástupce sjednat s obviněným v rámci přípravného řízení nebo v řízení před soudem dohodu, v níž je obsaženo jak prohlášení obviněného, že čin spáchal, tak i navržen trest, resp. ochranné opatření. Tuto dohodu následně schvaluje soud, aniž by musel provádět dokazování v hlavním líčení.

Dohled – výkon oprávnění, stanovených zákonem o státním zastupitelství, k zajištění řídících a kontrolních vztahů mezi různými stupni státních zastupitelství a uvnitř jednotlivých státních zastupitelství při výkonu působnosti státního zastupitelství. Nejblíže vyšší státní zastupitelství je oprávněno vykonávat dohled nad postupem nejblíže nižších státních zastupitelství ve svém obvodu při vyřizování věcí v jejich příslušnosti a dávat jim k jejich postupu písemné pokyny. Nejblíže vyšší státní zastupitelství může věc odejmout nejblíže nižšímu státnímu zastupitelství a vyřídit ji samo též tehdy, je-li nejblíže nižší státní zastupitelství nečinné nebo se v jeho postupu vyskytují nedůvodné průtahy.

Dozor – výkon oprávnění státního zástupce dle trestního řádu k zachovávání zákonnosti v přípravném řízení. Jedná se o druh kontrolní činnosti zaměřené na činnost policejních orgánů a vykonávané průběžně v celém přípravném řízení.

Orgány činné v trestním řízení – soud, státní zástupce a policejní orgán.

Policejní orgány

• a) útvary Policie České republiky,
• b) Generální inspekce bezpečnostních sborů v řízení o trestných činech příslušníků Policie České republiky, příslušníků Vězeňské služby České republiky, celníků anebo zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce v Policii České republiky, nebo o trestných činech zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce ve Vězeňské službě České republiky anebo v Celní správě České republiky, spáchaných v souvislosti s plněním jejich pracovních úkolů,
• c) pověřené orgány Vězeňské služby České republiky v řízení o trestných činech osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody a zabezpečovací detence, spáchaných ve vazební věznici, věznici nebo v ústavu pro výkon zabezpečovací detence,
• d) pověřené celní orgány v řízení o trestných činech spáchaných porušením
  • 1. celních předpisů a předpisů o dovozu, vývozu nebo průvozu zboží, a to i v případech, kdy se jedná o trestné činy příslušníků ozbrojených sil nebo bezpečnostních sborů,
  • 2. právních předpisů při umístění a pořízení zboží v členských státech Evropské unie, je-li toto zboží dopravováno přes státní hranice České republiky,
  • 3. daňových předpisů upravujících daň z přidané hodnoty,
  • 4. daňových předpisů v případech, kdy jsou celní orgány správcem daně podle jiných právních předpisů,
• e) pověřené orgány Vojenské policie v řízení o trestných činech příslušníků ozbrojených sil a osob, které páchají trestnou činnost proti příslušníkům ozbrojených sil ve vojenských objektech anebo proti vojenským objektům, vojenskému materiálu nebo ostatnímu majetku státu, s nímž jsou příslušné hospodařit Ministerstvo obrany nebo jím zřízené organizační složky státu nebo s nímž jsou příslušné hospodařit anebo s nímž mají právo hospodařit státní organizace zřízené nebo založené Ministerstvem obrany,
• f) pověřené orgány Bezpečnostní informační služby v řízení o trestných činech příslušníků Bezpečnostní informační služby,
• g) pověřené orgány Úřadu pro zahraniční styky a informace v řízení o trestných činech příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace,
• h) pověřené orgány Vojenského zpravodajství v řízení o trestných činech příslušníků Vojenského zpravodajství,
• i) pověřené orgány Generální inspekce bezpečnostních sborů v řízení o trestných činech příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo o trestných činech zaměstnanců České republiky, zařazených k výkonu práce v Generální inspekci bezpečnostních sborů.

Spolupracující obviněný – jedná se o speciální statut obviněného přiznaný mu státním zástupcem, díky němuž mu může být mimořádně snížen trest nebo dokonce zcela upuštěno od potrestání. Podmínkou získání tohoto statutu je, že se obviněný k činu dozná a oznámí státnímu zástupci v rámci řízení o zločinu skutečnosti, které jsou způsobilé významně přispět k objasnění zločinu spáchaného organizovanou skupinou. Podmínkou je i souhlas obviněného s tím, že bude za takového spolupracujícího obviněného označen.