Působnost státního zastupitelství v netrestní oblasti

Působnost státního zastupitelství v netrestní oblasti

Ustanovení čl. 80 Ústavy ČR nevylučuje možnost právní úpravy, která by státnímu zastupitelství vedle prioritního zastupování státu ve věcech trestních svěřila i pravomoc chránit veřejný zájem v řízení před soudy a jinými orgány v netrestní oblasti. Základem působnosti státního zastupitelství v jiném než v trestním řízení je § 4 odst. 1 písm. b) a c) zákona o státním zastupitelství. Rozsah, podmínky a způsob takové působnosti jsou upraveny v různých zákonech. Mimotrestní působnost státního zastupitelství je stanovena ve dvou podobách, tj.

–       v podobě účasti státního zastupitelství v mimotrestním řízení u soudu na základě vlastního návrhu na zahájení řízení nebo na základě vstupu do řízení zahájeného návrhem jiného navrhovatele nebo z úřední moci soudu, a to jen v případech, které stanoví zákon (§ 5 zákona o státním zastupitelství)

–       v podobě dozoru státního zastupitelství nad dodržováním právních předpisů v místech, kde je podle zákonného oprávnění omezována osobní svoboda, a to jen v rozsahu, za podmínek a způsobem stanoveným zákonem [§ 4 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství],

Státní zastupitelství je oprávněno podat návrh na zahájení řízení ve věcech

  • a) péče soudu o nezletilé [§ 8 odst. 2 ve věci uvedené v odstavci 1 písm. b) zákona č. 292/2013 Sb.], jde-li o
    • uložení zvláštního opatření při výchově dítěte,
    • ústavní výchovu,
    • pozastavení, omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti nebo jejího výkonu,
    • určení data narození,
  • b) ochrany proti domácímu násilí [§ 8 odst. 2 ve věci uvedené v odstavci 1 písm. c) zákona č. 292/2013 Sb.],
  • c) svéprávnosti [§ 8 odst. 2 ve věci uvedené v odstavci 1 písm. d) zákona č. 292/2013 Sb.],
  • d) prohlášení za mrtvého [§ 8 odst. 2 ve věci uvedené v odstavci 1 písm. e) zákona č. 292/2013 Sb.],
  • e) vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče [§ 8 odst. 2 ve věci uvedené v odstavci 1 písm. g) zákona č. 292/2013 Sb.],
  • f) vyslovení nepřípustnosti držení v zařízení sociálních služeb [§ 8 odst. 2 ve věci uvedené v odstavci 1 písm. g) zákona č. 292/2013 Sb.],
  • g) určení nezákonnosti stávky a výluky (§ 21 a § 29 zákona č. 2/1991 Sb.),
  • h) určení neplatnosti smlouvy o převodu vlastnictví v případech, kdy při jejím uzavírání nebyla  respektována ustanovení omezující volnost jejich účastníků (§ 42 zákona o státním zastupitelství),
  • i) uložení opatření podle § 90 zákona č. 218/2003 Sb.,
  • j) dozoru nad dodržováním právních předpisů při výkonu ústavní nebo ochranné výchovy, jde-li o návrh na
    • zrušení nařízené ústavní výchovy,
    • zrušení uložené ochranné výchovy,
    • uložení ochranné výchovy dětem umístěným v zařízení na základě nařízené ústavní výchovy [§ 39 odst. 2 písm. e) zákona č. 109/2002 Sb.],
  • k) zrušení obchodní korporace s likvidací (§ 93 zákona č. 90/2012 Sb.).

Nejvyšší státní zástupce je oprávněn podat návrh:

– proti rozhodnutí správního orgánu, jestliže k jeho podání shledal závažný veřejný zájem (§ 66 odst. 2 správního řádu soudního). 

Státní zastupitelství je oprávněno podat žalobu pro zmatečnost podle § 231 odst. 2 občanského soudního řádu ve věcech, do nichž může podle zákona vstoupit nebo v nichž může podat návrh na zahájení řízení. Nevstoupilo-li státní zastupitelství do řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí, může žalobu podat, dokud běží lhůta některému z účastníků, jestliže současně vstoupí do řízení. Tato žaloba je mimořádným opravným prostředkem.

Státní zastupitelství je oprávněno podle § 8 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních vstoupit do zahájeného řízení

  • a) ve věcech osvojení, a to do části, ve které je rozhodováno o tom, zda je třeba souhlasu rodičů k osvojení,
  • b) ve věcech péče soudu o nezletilé, jde-li o
    • uložení zvláštního opatření při výchově dítěte,
    • ústavní výchovu,
    • pozastavení, omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti   nebo jejího výkonu,
    • určení data narození,
  • c) ve věcech ochrany proti domácímu násilí,
  • d) o svéprávnosti,
  • e) o prohlášení za mrtvého,
  • f) o určení data smrti,
  • g) ve věcech vyslovení
    • přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, nebo
    • nepřípustnosti držení v zařízení sociálních služeb,
  • h) o umoření listin,
  • i) o některých otázkách týkajících se právnických osob (§ 85 a násl. zákona č. 292/2013 Sb).

Podle § 7c zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění zákona č. 294/2013 Sb., je státní zastupitelství oprávněno vstupovat do insolvenčního řízení včetně moratoria a incidenčních sporů. Podle § 69 zákona č. 182/2006 Sb., ve znění zákona č. 294/2013 Sb., je státní zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení, do incidenčního sporu nebo do moratoria, oprávněno podat kromě řádného opravného prostředku (odvolání) i mimořádný opravný prostředek (dovolání), je-li proti rozhodnutí insolvenčního soudu tento opravný prostředek přípustný.

Podle § 77 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob je státní zastupitelství oprávněno vstupovat do zahájeného řízení ve věcech veřejného rejstříku (tj. spolkového rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku ústavů, rejstříku společenství vlastníků jednotek, obchodního rejstříku a rejstříku obecně prospěšných společností).

Nejvyšší státní zastupitelství může vstoupit do zahájeného řízení u Nejvyššího soudu o uznání pravomocných cizích rozhodnutí ve věcech rozvodu manželství, zákonného odloučení, prohlášení manželství za neplatné a určení, zda tu manželství je či není, byl-li alespoň jedním z účastníků řízení státní občan České republiky (§ 51 odst. 2 zákona č. 91/2012 Sb.).

Je-li  občanské soudní řízení zahájeno v zákonem stanoveném případě návrhem státního zastupitelství, pak je státní zastupitelství účastníkem tohoto řízení jako navrhovatel. Procesní práva a povinnosti státního zastupitelství vyplývají z jeho postavení v řízení, které je výsledkem uplatnění jeho procesní legitimace k podání návrhu na zahájení řízení.

Pokud státní zastupitelství v zákonem stanoveném případě vstoupilo do řízení zahájeného jiným navrhovatelem nebo z úřední moci soudu, pak je oprávněno ke všem úkonům, které může vykonat účastník řízení, pokud nejde o úkony, které může vykonat jen účastník právního poměru. Státní zastupitelství, které se tedy účastní mimotrestního řízení u soudu z důvodu vstupu do tohoto řízení, není oprávněno k  úkonům spjatým se subjektivním hmotným právem účastníka hmotněprávního vztahu. Oprávnění státního zastupitelství jsou omezena tím, že nemůže nakládat s předmětem řízení. Státní zastupitelství není oprávněno změnit návrh na zahájení řízení nebo jej vzít zpět, když návrh nepodalo. Státní zastupitelství není oprávněno uzavřít smír (§ 99 odst. 1 občanského soudního řádu), uznat nárok (§ 153a občanského soudního řádu). Nepřísluší mu ani v řízení provádět další hmotněprávní úkony, například vzdát se nároku, vznést kompenzační námitku, namítnout promlčení nebo vznést námitku relativní neplatnosti. Zásadu, že státní zastupitelství je oprávněno ke všem úkonům jako účastník, nejde-li o úkon, jejž může vykonat jen účastník vztahu, je třeba chápat i z pohledu období, ve kterém státní zastupitelství do řízení vstupuje.[1] Proto je oprávněno jen k takovým procesním úkonům, které lze vykonat v době vstupu a v dalším řízení, nikoliv k úkonům, které by bylo možné vykonat jen ve stádiu před vstupem do řízení. Bez výslovné legitimace v zákoně není státní zastupitelství oprávněno podat mimořádný opravný prostředek.

Státní zastupitelství v řízení, do něhož vstoupilo, nevystupuje na straně žádného účastníka a není ani závislé na jeho procesním postavení. Jestliže státní zastupitelství vstoupilo do řízení, které skončilo nabytím právní moci meritorního rozhodnutí, pak tímto okamžikem skončila jeho účast v řízení. Státní zastupitelství z řízení vystoupí, pokud zjistí, že veřejný zájem nevyžaduje jeho další účast v řízení před soudem. Státní zastupitelství vstoupí do zahájeného řízení u soudu prvního stupně nebo u odvolacího soudu, pokud má za to, že jeho účast v řízení je odůvodněna veřejným zájmem. Do řízení lze vstoupit také současně s podáním odvolání, jestliže neuplynula odvolací lhůta všem účastníkům řízení.

Státní zastupitelství v rozsahu, za podmínek a způsobem stanoveným zákonem vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova anebo zabezpečovací detence. Zvláštním zákonem, kterým se podrobněji vymezuje rozsah a podmínky výkonu dozoru, je zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů.

[1] Kocourek, J. – Záruba, J. Zákon o soudech a soudcích. Zákon o státním zastupitelství. Komentář. 2. doplněné a přepracované vydání. Praha : C. H. Beck, 2004. ISBN: 80-7179-761-8. s. 440.

Souhlas s používáním cookies

Cookies jsou malé soubory, do kterých webové stránky mohou ukládat informace o Vaší aktivitě a preferencích. Používají se například k tomu, aby si prohlížeč zapamatoval Vaše přihlášení nebo k zapamatování Vašich aktivit v otevřených oknech s prezentací portálu verejnazaloba.cz.

Více informací o cookies viz https://cs.wikipedia.org/wiki/HTTP_cookie.

Technické cookies

Technické cookies umožňují provoz základních funkcí webu, jako je navigace na stránce a přístup k zabezpečeným oblastem webové stránky.

K ukládání technických cookies zajišťujících správnou funkci portálu verejnazaloba.cz do koncového zařízení jeho návštěvníků není ve smyslu ustanovení § 89 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), třeba souhlas subjektu údajů, resp. „účastníka“ ve smyslu uvedeného zákona.

Analytické cookies

Analytické cookies pomáhají provozovateli stránek pochopit, jak návštěvníci stránek stránku používají, aby mohl stránky optimalizovat a nabídnout jim lepší zkušenost. Veškerá data se sbírají anonymně a není možné je spojit s konkrétní osobou.