IAACA

Mezinárodní asociace protikorupčních orgánů (International Association of Anti-Corruption Authorities – IAACA) se podílí na výměně informací týkajících se právních úprav, vyšetřování, prevence a vzdělávání v oblasti boje proti korupci mezi jejími členy prostřednictvím internetových stránek po celém světě.

K založení IAACA (International Association of Anti-Corruption Authorities) neboli Mezinárodní asociace protikorupčních orgánů došlo na základě souhlasu zástupců mezinárodních organizací a protikorupčních orgánů v roce 2006 ve Vídni.

Účelem IAACA je vzájemná výměna informací týkající se právních úprav, vyšetřování, případů, prevence a vzdělávání v oblasti boje proti korupci mezi jejími členy prostřednictvím internetových stránek po celém světě. O přijetí za člena IAACA, o pořádání konferencí, podmínkách pro přijetí atd. rozhoduje výkonný výbor IAACA. Nejvyšší státní zastupitelství se zúčastňuje zasedání pořádaných IAACA, jejím členem však není.

Více informací…

EPAC

Evropští partneři proti korupci (EPAC) jsou neformální sítí tvořenou 61 národními dohlížejícími policejními orgány a protikorupčními orgány z členských států Evropské unie a Rady Evropy (za Českou republiku je tímto orgánem Útvar odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování). Členové sítě, jímž je i Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), společně zasedají od roku 2001. V roce 2008 Rada EU přijala rámcové rozhodnutí 2008/852/SVV ze dne 24. října o založení Evropské sítě kontaktních bodů proti korupci EACN, jež je více formalizovanou sítí skládající se z 48 protikorupčních orgánů (ACAs) z členských států EU a je založena na strukturách EPAC.

Úkoly a cíle EPAC:

• zřízení, udržování a rozvoj kontaktů mezi specializovanými orgány,
• podpora nezávislosti, nestrannosti a legitimity stejně jako odpovědnosti, transparentnosti a dostupnosti všech systémů vytvořených pro nezávislý dohled nad policejní a protikorupční činností,
• podpora rozvoje a prosazování společných pracovních standardů a osvědčených postupů pro dohlížející orgány policie a protikorupční orgány,
• poskytuje platformu pro výměnu informací a odborných znalostí o vývoji v policejních mechanismech dohledu a protikorupčních
• případech,
• poskytuje podporu dalším zemím a organizacím, které chtějí vytvořit mechanismy dohledu a orgány boje proti korupci,
• spolupráce s jinými organizacemi, orgány, sítěmi a zúčastněnými stranami v souladu s výše uvedenými cíli.

Více informací…

OECD

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-operation and Development – OECD) je mezinárodní organizace prosazující tržní principy v řadě oblastí ekonomického života a vyhledává nejvhodnějších řešení společných problémů členských států formou vzájemné výměny názorů, zkušeností a osvědčených postupů.

OECD vznikla v roce 1961 jako nástupkyně Organizace pro hospodářskou spolupráci v Evropě zřízené za účelem dohledu a řízení hospodářské obnovy v Evropě po 2. světové válce. OECD se v současné době skládá z 38 ekonomicky nejrozvinutějších států světa. Česká republika se stala členem dne 21. prosince 1995. Okamžikem vstupu deklarovala převzetí naprosté většiny instrumentů a závazků plynoucích ze členství v OECD.

Hlavní činností OECD je snaha o prosazování tržních principů v řadě oblastí ekonomického života. OECD slouží také jako fórum pro hledání nejvhodnějších řešení společných problémů členských států formou vzájemné výměny názorů, zkušeností a osvědčených postupů a řešení. Analytickou činnost OECD provádí jeho Sekretariát, jež využívá data poskytovaná vládami členských států pro monitorování trendů a předpovídání dalšího ekonomického vývoje. OECD hraje velmi významnou roli v rámci rozvoje mezinárodních ekonomických vztahů a mezinárodního obchodu. Oblasti, v nichž OECD vyvíjí svoji činnost představuje politika ekonomická, fiskální, sociální, trh práce, zemědělství a životního prostředí až po obchod, investice či oblast vědy.

Cíle OECD:

• rozvoj ekonomik členských zemí,
• dosažení dlouhodobě udržitelného ekonomického růstu,
• koordinace ekonomické a sociálně-politické spolupráce členských zemí,
• zvyšování zaměstnanosti a životní úrovně v jednotlivých členských státech za současného zachování finanční rovnováhy,
• posláním OECD je rovněž rozšiřování světového obchodu na mnohostranném a nediskriminačním základě v souladu s přijatými mezinárodními závazky, prosazuje tak liberalizaci mezinárodního obchodu,
• zprostředkovávání nových investic.

OECD si mj. vzalo také za cíl koordinovat mezinárodní boj s korupcí a pro tyto účely byla vytvořena Úmluva o boji s podplácením veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích, která vešla v platnost dne 21.3.2000.

K realizaci svých úkolů OECD využívá řadu nástrojů např. doporučení, směrnice, kodexy, deklarace, úmluvy, jež mají převážně doporučující charakter.

Nejvyšším orgánem OECD je Rada tvořená velvyslanci členských zemí, která se schází obvykle dvakrát měsíčně. Jejím úkolem je řešení operativních a strategických otázek týkajících se řízení organizace. V rámci OECD se jedenkrát ročně koná zasedání Rady OECD na úrovni ministrů, kde ministři diskutují zásadní koncepční otázky a udávají tak organizaci dlouhodobý směr. Věcné otázky projednávají diplomaté a úředníci státní správy členských států ve výborech a pracovních skupinách. K OECD patří i dvě energetické agentury se zvláštním statutem Jaderná energetická agentura (NEA) a Mezinárodní energetická agentura (IEA).

Hlavním gestorem spolupráce České republiky s OECD je Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu se účastní jednání v několika výborech a pracovních skupinách.[1] Státní zástupci Nejvyššího státního zastupitelství, odboru závažné hospodářské a finanční kriminality, se podílí na činnosti expertních orgánů OECD, konkrétně jsou členy Pracovní skupiny OECD proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích (OECD Working Group on Bribery of Foreign Public Officials in International Business Transactions) a Pracovní skupiny OECD proti daňové a jiné kriminalitě (OECD Task Force on Tax Crimes and Other Crimes), jejichž zasedání se pravidelně účastní.

[1] http://www.mpo.cz/dokument5915.html

Více informací…

Carin

Carin je neformální sítí zástupců za účelem vzájemného zlepšení zkušeností týkajících se metodik a technik v oblasti přeshraniční spolupráce při identifikaci, zajištění a zabavení výnosů z trestné činnosti.

V říjnu roku 2002 se konala konference v Dublinu pořádaná ve spolupráci s irským Úřadem pro výnosy ze zločinu (Criminal Assets Bureau) a Europolem. Konference se účastnili zástupci ze všech členských států Evropské unie, některé kandidátské země, Europol a Eurojust. Účastníky byli zástupci orgánů činných v trestním řízení členských států. Z této konference vzešlo mj. doporučení, aby byla vytvořena neformální síť kontaktů a skupina spolupracující v oblasti problematiky výnosů z trestné činnosti.

Představitelé z Belgie a Nizozemí uspořádali na základě tohoto doporučení a ve spolupráci a po projednání s Europolem iniciativu, která podpořila setkání účastníků čtyř členských států, z nichž každý měl zřízenou jednotku zabývající se výnosy ze zločinu. Setkání se zúčastnili zástupci z Belgie, Nizozemí, Irska a Velké Británie. Předběžného jednání se účastnilo i Rakousko a Eurojust. Účastníci se jednomyslně dohodli, že pro výkon práva v rámci Evropské unie bude přínosné vytvoření neformální sítě orgánů zabývajících se výnosy ze zločinu. Setkání bylo uspořádáno v červnu 2003 za účasti Belgie, Nizozemí, Irska, Velké Británie a Eurojustu, při němž Europol zastával roli Sekretariátu, kde se jeho účastníci shodli na názvu skupiny – Camden Assets Recovery Inter-Agency Network.

Síť CARIN byla potom oficiálně založena na kongresu konaném v Haagu ve dnech 22. až 23. září 2004. Účastnili se jej zástupci ze všech 25 členských států Evropské unie, Europolu, Eurojustu, některých kandidátských zemí a dalších organizací. Cílem tohoto kongresu bylo vytvoření neformální sítě zástupců za účelem vzájemného zlepšení zkušeností týkajících se metodik a technik v oblasti přeshraniční spolupráce při identifikaci, zajištění a zabavení výnosů z trestné činnosti. Hlavním cílem při vytvoření sítě bylo zlepšení mezinárodní spolupráce mezi orgány činnými v trestním řízení v oblasti pátrání po výnosech z trestné činnosti, jejich zajišťování a propadnutí. Na základě diskuzí, které proběhly na zakládajícím kongresu, byla přijata následující doporučení:

• členství v síti CARIN má být otevřené orgánům činným v trestním řízení,
• každý stát je oprávněn stanovit jako zástupce jednoho představitele policejního orgánu a jednoho představitele justičního orgánu,
• každý členský stát a pozorovatel musí splnit následující kritéria:

Členové by měli jasně určit národní kontaktní body. Počet kontaktních bodů by měl být takový, jaký je nezbytný pro účinné fungování sítě. Z tohoto důvodu je doporučeno, aby nebyly jmenovány více než dva kontaktní body. Mělo by se jednat o ústřední orgán, který je zapojen do procesu sledování a zabavení majetku. Pokud by tomu tak nebylo, musí mít tento kontaktní bod přímý přístup k odborníkům z této oblasti.

Členové budou poskytovat nástiny a shrnutí svých právních úprav a účinných procesních pokynů vztahujících se k zabavení majetku ostatním členským státům a pozorovatelům a shrnutí těchto materiálů bude umístěno na webových stránkách CARIN.

Členové budou usilovat o naplnění úkolů uvedených v „Prohlášení o záměrech“.

Každoročně se koná plenární schůze členů a pozorovatelů pořádaná jmenovaným předsedajícím státem. CARIN je řízena Řídícím výborem, kterému je nápomocen sekretariát Europolu. Od roku 2005 je členem tohoto Řídícího výboru i Česká republika.

Česká republika v roce 2010 předsedala síti CARIN. V rámci tohoto předsednictví Ministerstvo vnitra ČR společně s Nejvyšším státním zastupitelstvím zorganizovalo konferenci sítě CARIN v Praze ve dnech 15. – 17. září 2010. Konference se účastnili nejen zástupci členských států EU, ale také zástupci, Albánie, Austrálie, Chorvatska, Gibraltaru, Guernsey, Ostrova Man, Moldavska, Jersey, Jihoafrické republiky, Kanady, Lichtenštejnska, Makedonie, Monaka, Norska, Ruska, Srbska, Švýcarska, Ukrajiny a USA a dále zástupci FAU ČR, Evropské komise, Eurojustu, Europolu a Světové banky.

Tématem konference byly alternativní možnosti pátrání a blokace majetku před doručením žádosti o právní pomoc. Byly diskutovány rovněž možnosti finančních analytických útvarů týkající se odložení provedení pokynu klienta k provedení transakce, možnosti pátrání po věcech prostřednictvím Schengenského informačního systému a práva poškozených v trestním řízení na náhradu škody. Konference přijala doporučení účastníků na zefektivnění spolupráce, která Česká republika prostřednictvím sekretariátu sítě CARIN prezentovala Evropské komisi, Generálnímu sekretariátu Rady EU, Europolu, Eurojustu a síti Egmond.

V současné době má síť Carin 54 registrovaných členů, z toho 28 členských států EU a 9 mezinárodních organizací.  

Více informací…

GRECO

Skupina států proti korupci (Group of States against Corruption – GRECO) usiluje o zlepšení schopnosti svých členů v boji proti korupci pomocí kontroly dodržování jejich závazků v této oblasti prováděné dynamickým procesem vzájemného hodnocení a vzájemného tlaku.

Skupina Skupina států proti korupci (Group of States against Corruption – GRECO) je nejotevřenějším ze stávajících mechanismů sledování boje proti korupci na evropské úrovni a všechny členské státy EU jsou jejími členy. Skupina GRECO byla založena Radou Evropy v roce 1999 s cílem „zlepšit schopnost svých členů v boji proti korupci pomocí kontroly dodržování jejich závazků v této oblasti prováděné dynamickým procesem vzájemného hodnocení a vzájemného tlaku“. Skupina GRECO má dnes 50 členů.

Činnost skupiny GRECO se řídí svým statutem a jednacím řádem. Každý člen jmenuje na plenární zasedání dva představitele vybavené hlasovacím právem. Členové poskytují skupině GRECO také seznam odborníků vhodných k provádění hodnocení.

Hodnocení členů skupiny GRECO probíhají v kolech a řídí se normami vytyčenými ve 20 vůdčích zásadách boje proti korupci, Občanskoprávní úmluvě Rady Evropy o korupci a Trestněprávní úmluvě o korupci spolu s jejím dodatkovým protokolem.

Právní rámec, kterým se řídí fungování skupiny GRECO, zahrnuje dvě možnosti připojení se k činnosti skupiny GRECO jednak status pozorovatele, jednak členství, a to buď plné či s omezeným hlasovacím právem. Česká republika je členem GRECO od roku 2002, zastupují ji dva zástupci, a to z Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva vnitra.

Více informací…

Moneyval

Výbor expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu (Moneyval) zajišťuje zavádění systémů účinného boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu v jednotlivých členských státech.

Moneyval neboli Výbor expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu byl založen v roce 1997 a jeho fungování se řídí obecnými ustanoveními rezoluce Res(2005)47 o výborech a podřízených orgánech, jejich působnosti a pracovních metodách. Výbor přijal v roce 2011 nový statut, kterým byl Moneyval povýšen na nezávislý monitorovací orgán v rámci Rady Evropy, jenž je přímo odpovědný Výboru ministrů.

Výbor volí na období dvou let předsedu a místopředsedu stejně jako tři další osoby, které společně tvoří předsednictvo. Předsednictvo připravuje pracovní náplň Výboru. Moneyval se skládá z řad právních expertů ministerstev spravedlnosti, soudnictví, expertů odpovědných za dohled nad finančními institucemi apod. V současnosti má 30 členů, každý člen má právo jmenovat až tři zástupce. Role pozorovatelů při Moneyval mj. rovněž plní např. zástupci Světové banky, Mezinárodního měnového fondu, Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, Interpol, Evropská komise.

Při své činnosti Moneyval vychází z 40 a 9 speciálních doporučení Finančního akčního výboru (FATF) proti praní špinavých peněz.

Cíl Moneyval:

• zajistit, aby jeho členské státy měly zavedeny systémy účinného boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu a zajistit soulad s příslušnými mezinárodními standardy v této oblasti,
• provádění studií o typologii praní špinavých peněz a metod financování terorismu, trendů a technik.

Více informací…