Tisková zpráva ze dne 19. 04. 2024

TISKOVÉ PROHLÁŠENÍ KSZ BRNO

Stanovisko k důvodům, proč nebylo proti rozsudku KS v Brně č. j. 48 T 7/2023 ve věci obž. Rohozina, který zprostil obžalovaného obžaloby, podáno státním zástupcem odvolání:

Státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně se po prostudování rozsudku Krajského soudu Brně, č. j. 48 T 7/2023, ze dne 22. 3. 2024, kterým bylo rozhodnuto, že se obžalovaný Roman Rohozin zprošťuje podle § 226 písmeno b) trestního řádu obžaloby, neboť dle právního názoru nalézacího jsou zde okolnosti vylučující trestněprávní odpovědnost obžalovaného, a to z důvodu aplikace § 29 trestního zákoníku, tj. že obžalovaný jednal v nutné obraně, rozhodl po pečlivém uvážení tento rozsudek akceptovat a nepodávat odvolání.

V dané věci byla obžaloba podána v pochybnostech, nikoliv zda se skutek stal a dopustil se ho obžalovaný, ale o právním posouzení činu obžalovaného. Byl shromážděn dostatek důkazů, coby podklad pro důkazní řízení, jehož těžiště, podle zásady přímosti a ústnosti, je v řízení před soudem.

Po pečlivě provedeném dokazování nalézací soud zohlednil subjektivní vnímání obžalovaného během stupňované agrese poškozených, a skutečnost, že útok poškozených skončil až aktivní obranou ze strany obžalovaného. Soud shledal, že obžalovaný naplnil všechny znaky nutné obrany, kdy svým jednáním odvracel trvající útok na chráněný zájem trestním zákoníkem a zvolený způsob obrany nebyl zcela zjevně nepřiměřený ve vztahu k útoku.

Daný závěr soudu, byť nekoresponduje se závěrečným návrhem státního zástupce, lze v návaznosti na provedené dokazování akceptovat. Není se shromážděnými důkazy v rozporu, pouze soud jinak vyhodnotil míru přiměřenosti nutné obrany, kdy toto své rozhodnutí poměrně přesvědčivě odůvodnil, a to v souladu s aktuální judikaturou, která se v posledních judikaturních rozhodnutích posouvá a čím dál více preferuje ochranu bránící se osoby a přenáší odpovědnost za případně utrpěná zranění na útočníka, přičemž zároveň ukládá velmi pečlivě hodnotit a zohlednit úsudek a momentální psychický stav obránce, vyvolaný útokem a možnosti jeho úsudku. Právě na úsudek a psychický stav obžalovaného v době útoku se soud zaměřil a z tohoto úhlu pohledu je rozhodnutí nalézacího v souladu se závěry znalkyň z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinická psychologie, které byly v rámci hlavního líčení detailně vyslechnuty a rozvedly své znalecké posudky.

Vzhledem k výše uvedenému tedy podání opravného prostředku nebylo důvodné, neboť nalézací soud provedl dokazování umožňující ve věci řádně rozhodnout, vyhodnotil složitou právní otázku nutné obrany, kterou je třeba posuzovat individuálně v každém konkrétním případě, jím ustálený skutkový děj není v rozporu se shromážděnými důkazy a jeho právní hodnocení je v souladu se zásadou in dubio pro reo a v mezích aktuální judikatury, přičemž bylo shledáno přesvědčivým.

JUDr. Hynek Olma
tiskový mluvčí KSZ Brno