Krajský státní zástupce podal návrh na zahájení kárného řízení

Brno 2. 12. 2025 – Krajský státní zástupce v Brně dne 2. prosince 2025 podal k Vrchnímu soudu v Olomouci návrh na zahájení kárného řízení společně s návrhem na schválení dohody o vině a kárném opatření, kterou uzavřel se státním zástupcem Krajského státního zastupitelství v Brně Mgr. Markem Vagaiem.

Kárný návrh se týká postupu státního zástupce v trestní věci vedené na Krajském státním zastupitelství v Brně pod sp. zn. 1 KZV 17/2016 a u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 50 T 4/2017, ve které po podané obžalobě vykonával svoji působnost jako strana trestního řízení.

Podstata kárného provinění spočívá v tom, že dne 8. 1. 2025 v průběhu veřejného zasedání o návrhu na uložení ochranného opatření bezprostředně poté, co Krajský soud v Brně vyhlásil usnesení, kterým v rozporu se závěrečným návrhem státního zástupce na zabrání věcí odsouzeného T. J.  rozhodl o jejich vrácení tomuto odsouzenému, státní zástupce na místě prohlásil, že se vzdává práva stížnosti, tedy bezvýhradně přijal rozhodnutí soudu opačného charakteru než toho, jehož se svým závěrečným návrhem domáhal, kdytímto svým jednáním ohrozil důvěru v odbornost a důslednost postupu státního zastupitelství.

Důvody, které krajského státního zástupce vedly k podání návrhu na zahájení kárného řízení společně s návrhem na schválení dohody o vině a kárném opatření jsou následující:

Státní zástupce vykonával dozor na zachováním zákonnosti v přípravném řízení trestní věci obviněných T. J. a E. J. vedené pod sp. zn. 1 KZV 17/2016, kdy přípravné řízení této trestní věci bylo v roce 2017 ukončeno podáním obžaloby na obě obviněné osoby ke Krajskému soudu v Brně.

V průběhu trestního řízení došlo k zajištění velkého množství movitých a nemovitých věcí, které státní zástupce již v podané obžalobě, jakož i v závěrečné řeči navrhl propadnout jako výnosy, zprostředkované výnosy a nástroje trestné činnosti.

Krajský soud v Brně o těchto věcech rozhodl v rámci hlavního líčení pouze zčásti, kdy o zbývajících věcech si své rozhodnutí vyhradil do veřejného zasedání.

Následně ve veřejném zasedání o těchto věcech Krajský soud v Brně rozhodl tak, že podle § 101 odst. 4 písm. a) trestního zákoníku se musí pozměnit tak, aby jich nebylo možné použít ke společensky nebezpečnému účelu, tedy zničit veškerá data, která byla v předmětných věcech uložena. Proti tomuto rozhodnutí byla odsouzeným T. J. podána stížnost, kterou Vrchní soud v Olomouci zamítl a rozhodnutí Krajského soudu v Brně se tak stalo pravomocným.

Navazujícím rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2023, č. j. 11 Tdo 324/2023 – 4650 bylo k dovolání odsouzeného T. J. zrušeno usnesení Vrchního soudu v Olomouci i předcházející usnesení Krajského soudu v Brně a Krajskému soudu v Brně bylo uloženo, aby soubor předmětných věcí, o kterém bylo rozhodováno, byl rozdělen na elektronická a ostatní zařízení a elektronická zařízení následně na čtyři podskupiny:

1. prokazatelně nemají závadný datový obsah,
2. prokazatelně mají závadný datový obsah,
3. jejich obsah nelze bezpečně určit, byť je dostupný,
4. jejich obsah není dostupný,

s tím, že u těchto podskupin posoudí splnění podmínek pro uložení ochranného opatření.

Ve vztahu k podskupině 3) Nejvyšší soud konstatoval, že se nabízí doplnění skutkových zjištění na základě znaleckého posudku z příslušného oboru a ve vztahu k podskupině 4) Nejvyšší soud uložil zjistit obsah zařízení (za součinnosti odsouzeného či znalce), a v případě, že odsouzený tuto součinnost neposkytne, krajský soud dále posoudí, zda konkrétní okolnosti dané trestní věci umožňují u těchto zařízení dovodit alespoň takovou míru pravděpodobnosti rizika trestněprávně relevantního následku uvedeného v § 101 odst. 1 nebo § 101 odst. 2 trestního zákoníku, která bude potřebu tohoto zásahu s ohledem na obvyklý chod věcí rozumně odůvodňovat.

Státní zástupce si u předmětných věcí, které šlo současně zařadit do podskupiny 4), onu pravděpodobnost rizika vyhodnotil tak, že tato je zde dána v takové míře, pro které je nutno i tuto podskupinu věcí zabrat. V tomto smyslu také dne 8. 1. 2025 učinil svůj závěrečný procesní návrh. Krajskému soudu v Brně navrhl, aby zařízení a datové nosiče, do kterých se nepodařilo dostat a zjistit jejich obsah, byly zabrány.   

Krajský soud v Brně návrhu státního zástupce na zabrání věcí z podskupiny 4) nevyhověl, návrh zamítl a věci vrátil odsouzenému T. J. Z ústního odůvodnění soudu vyplynulo, že tak bylo rozhodnuto, protože odsouzený nespolupracoval při snaze o zpřístupnění dat obsažených v elektronice a soud není schopen, respektive nezná způsob, jak upřesnit míru pravděpodobnosti rizika, o které hovoří Nejvyšší soud.

Státní zástupce se ihned po vyhlášení rozhodnutí a jeho stručného ústního odůvodnění vzdal práva stížnosti, přestože soud o těchto věcech rozhodl opačným způsobem, než jak státní zástupce navrhoval.

V konečném důsledku tak došlo k tomu, že ačkoliv se státní zástupce domáhal vydání rozhodnutí o zabrání předmětných věcí odsouzeného T. J. z podskupiny 4), a to poté, kdy si vyhodnotil, že míra rizika, že jde o věci s  trestněprávně relevantním následkem uvedeným v § 101 odst. 1 nebo § 101 odst. 2 trestního zákoníku, pro který bude potřeba tohoto zásahu s ohledem na obvyklý chod věcí rozumně odůvodňovat, je v pásmu pravděpodobnosti, pro kterou je nutné věci zabrat, nakonec se spokojil s opačným názorem Krajského soudu v Brně, aniž by se snažil svůj odborný pohled na otázku vyhodnocení oné míry rizika a důvody, které ho k němu vedly, důsledně prosazovat prostřednictvím podání stížnosti proti tomuto rozhodnutí.

Takovým postupem státní zástupce v odborné i laické veřejnosti vyvolal negativní pohled na výkon působnosti státního zastupitelství a řadu otázek týkajících se nejen odbornosti, ale i důslednosti jeho prosazování. Správně měl státní zástupce proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně buď ihned podat opravný prostředek, nebo si ponechat lhůtu pro jeho podání a po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí opravný prostředek podat anebo otázku jeho podání podrobně, důsledně a věcně správně vyhodnotit, a to i s ohledem na množství položek, o kterých bylo rozhodováno, kdy věcný přezkum správnosti rozhodnutí soudu nebylo možno provést bezprostředně po vyhlášení a ústním odůvodnění rozhodnutí soudu.      

S ohledem na kárnou judikaturu ve věcech obdobných pochybení navrhuje krajský státní zástupce uložit státnímu zástupci důtku.

JUDr. Hynek Olma
tiskový mluvčí KSZ v Brně